Hermann Hesse. Pozvání na malou zahradní slavnost u svého šéfa málem odmítl. Pak by se ale nikdy nesetkal s onou půvabnou dívkou, vedle které seděl u stolu. Z výboru Hesseho Milostných povídek připravil Dominik Mačas. Překlad Veronika Dudková. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje František Hnilička.
Natočeno 2024. Premiéra 13. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min).
Lit.: Mačas, Dominik: Milostné povídky mistra německé prózy Hermanna Hesseho. In web ČRo 3 Vltava, 14. květen 2024 (článek). – Cit.: Blouznivé studentské lásky, romanticky rozervaná srdce, příběhy lásky manželské či vztahy prožívané v pozdním věku. Láskou živené příběhy, které Hermann Hesse vypráví, mají mnoho podob. Z výboru jeho Milostných povídek vám ve vysílání Vltavy nabídneme několik z nich. (…)
Spisovatel, básník a esejista a nositel Nobelovy ceny za literaturu Hermann Hesse (1877-1962) navázal ve svém díle na nejlepší tradice německé klasiky a romantiky, ale vytvořil zároveň svébytný a osobitý celek, ovlivněný i znalostí filozofie, psychoanalýzy a východních nauk.
Hesseho umělecká tvorba v období mezi dvěma světovými válkami vycházela ze spojení evropského humanismu, indického buddhismu a Jungovy psychoanalýzy. Tuto jednotu viděl Hesse v tom, že tak jako je podle indické filozofie lidská duše nekonečnou množinou převtělení a z každého minulého života si člověk něco odnáší do toho příštího, tak je i podle evropských psychoanalytiků lidská osobnost utvářena množstvím vlivů, přičemž se v ní touha po duchovní svobodě sváří se smyslností a rozum s citem. (…)
Pozvání na rodinnou zahradní slavnost v domě ředitele Gelbkeho je pro mladého muže vytržením z nuzného života. A i když se mu nechce mezi lidi, cítí se unavený a netečný a nechce nikomu lhát a předstírat, že se mu daří dobře a že je v naprostém pořádku, na slavnost ke svému šéfovi nakonec přeci jen dorazí. Onoho letního večera se tak díky tomu seznámí s jednou sympatickou dívkou… (..)