„Že jsem těhotná, věděla první naše fena.“ Kdo a čím Martině pomohl? Jak se proměnil její vztah s mužem? Co ji dovedlo k tomu se vzdát? Příběh o nevyzpytatelné cestě za rodičovstvím připravila Michaela Sladká.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 4. 2024 (ČRo Rádio Wave, 27 min.).
Lit.: Sladká, Michaela: Trvalo šest let, než jsem dokázala přijmout, že nebudu máma. Že mám cenu i bez dítěte. In web ČRo Radio Wave, 3. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit. „Po každém nevydařeném pokusu jsem to chtěla vzdát. Říkala jsem si, že už tohle nechci nikdy zažít. Ale nezastavila jsem se. Došlo to do stavu, kdy jsem nebyla použitelná ani v těle, ani v mysli. Málem umřela, protože jsem neposlouchala svůj vnitřní hlas,“ říká Martina Hynková Vrbová. Snahou počít vlastní dítě strávila šest let. Když to vzdala a adoptovala dceru, otěhotněla dvakrát.
„Připadala jsem si hodně opuštěná. Zkoumala jsem, co ve mně je jinak. Fanaticky jsem chtěla zjistit, kdy je zakopaný pes,“ vzpomíná Martina na šest let pokusů o přirozené i umělé početí. „Pátý šestý rok už jsem nebyla moc příčetná. Taky už jsem o tom nechtěla s nikým mluvit a uzavírala jsem to v sobě, a to není dobře,“ dodává.
„Prožívali jsme přibližování, odcizování, jeden čas jsme byli i na hraně rozvodu. Vždycky jsme ale tu zatáčku vybrali,“ popisuje Martina proměny vztahu se svým mužem. „A pak jsem to musela vzdát. Musela jsem v plné šíří přijmout, že nebudu máma. Trvalo šest let, než jsem to dokázala. Řekla jsem si, že budu něco jiného. Uvědomila jsem si, že mám cenu i bez dítěte, že jsem důležitá.“ (…)