Anna Beata Háblová. Ranní úvaha.
Natočeno 2024. Premiéra 8. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).
Lit.: Háblová, Anna Beata: Anna Beata Háblová: Klánovický les. In web ČRo 3 Vltava, 8. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Chodím do Klánovického lesa skoro každý den. Někdy i po setmění. Jako by to byla entita, do které když vstoupím, ocitnu se očištěná od nepotřebných vjemů a myšlenek. V lese se mi vždy vyjeví ty důležitější věci. Všechno se ve mně ztiší a já poslouchám, jsem jako zvíře, které mapuje všechny ostatní živočichy i lidi v dohledu a doslechu.
S lesem toho máme společného mnohem víc, než by se mohlo zdát. Jeho půda je tvořená myceliem – podhoubím, neboli rozvětvenými kořeny hub, které jako celek vytvářejí informační superdálnici. Díky němu o sobě stromy navzájem vědí a dokážou si předávat důležité zprávy.
Stromy s myceliem udržují dobré obchodní vztahy. Houby poskytují stromům informace, ty jim za to platí živinami. Růstové schéma sítí podhoubí se nápadně podobá vizuálním modelům internetu. Nejvíc ovšem připomíná síťování lidských neuronů, které se využívají také k přenosu informací. Jeden krychlový centimetr lesní půdy obsahuje tolik mycelia, že by se dalo natáhnout téměř na jeden kilometr.
Mycelium je nám geneticky blíž, než rostlinám. Zvířata a houby mají společnou evoluční historii, jejich větve genealogického stromu odbočily od rostlin už před miliardou let. A stejně jako my, i ony vdechují kyslík a vydechují oxid uhličitý. (…)