Andrej Soldatov, ruský novinář a odborník na tajné služby. Z Ruské federace uteklo před mobilizací obrovské množství mladých mužů. Evropské země jim ale vesměs neumožnily pobyt a tito lidé se nyní často vracejí zpět do Ruska a vyvíjejí třeba software pro ruské drony útočící na Ukrajinu. Udělal Západ chybu, když více nepodporoval ruskou emigraci? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 9. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Kreml hledá příležitost, jak vycouvat z války. Vyčkává velkou změnu na Západě, míní ruský expert na tajné služby. In web ČRo Plus, 21. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po roce a půl od začátku války na Ukrajině se fronta pohybuje jen minimálně, Rusko ale stále deklaruje cíl dobýt a denacifikovat celou zemi. „Vědí, že to není příliš realistické. Ale v Kremlu chápou, že nejlepší, co teď můžou udělat, je čekat a doufat. Vyčkávat, zda nedojde k nějaké velké změně buď v Evropě, nebo ve Spojených státech,“ míní ruský novinář a odborník na tajné služby Andrej Soldatov.
Velká očekávání v Rusku mají od amerických prezidentských voleb a případné změny postojů západní veřejnosti, pokud by neuspěla ukrajinská protiofenziva.
„Kreml chápe, že Západ bude Ukrajinu podporovat stůj co stůj. Ale ruští představitelé hledají příležitost, která jim umožní z této války vycouvat. K tomu potřebují určitý tlak na ukrajinskou vládu, aby byla nucena k nějaké formě dohody, byť krátkodobé. K tomu se nyní upínají,“ dodává.
Rusko se zároveň mění z autoritářského v totalitní stát a ve společnosti panuje atmosféra strachu z vlády, tajných služeb a armády. A právě strach je prý pilířem moci prezidenta Vladimira Putina – nejde přitom jen o to zastrašit potížisty a opozici, ale i vyvolat pocit nejistoty ve státní správě.
Soldatov se už 20 let specializuje na ruské tajné služby. Od začátku války mu paradoxně přibylo zdrojů informací: „Řada lidí je nespokojena s vývojem války, což neznamená, že jsou liberální či demokratičtí. Cítí úzkost, že se ocitli v největší krizi svého života. A potřebují mluvit s někým, komu věří. To je otázka psychologie.“
Vrací se také k červnové vzpouře Jevgenije Prigožina a jeho wagnerovců. Ten sice pro Putina nikdy nepředstavoval politickou hrozbu, ale otevřeně kritizoval potíže na bojišti a řada lidí v armádě s ním sympatizovala. (…)