Michael Romancov, politický geograf. Rusko a jeho okupace jiné země má dnes u nás v den 55. výročí srpnové okupace ještě intenzivnější vnímání. Připouštějí si Moskvané myšlenku, že Rusko válku na Ukrajině nemusí vyhrát? Jaké ambice má a reálně může mít opozice a Navalného skupina v Rusku? A co nám v Československu rok 1968 a okupace vzaly a daly? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 21. 8. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Napadení Československa a teď i Ukrajiny jsou si velmi podobná. I my jsme byli okupováni „přítelem a bratrem“, říká politický geograf Romancov. In web ČRo Plus, 21. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 21. srpen 1968 byl podle politického geografa Michaela Romancova pro Západ šokem. „Alespoň všude tam, kde byla silná komunistická strana, tedy zejména v Itálii a Francii. Už tehdy to byly důležité západní země, navíc obě integrované do západních struktur. Byť se v roce 1966 Francouzi jakoby stáhli z NATO, ale tak nějak jen napůl. Byly to země, kde měl Sovětský svaz a myšlenka komunismu obrovskou podporu,“ říká v Osobnosti Plus.
„Spousta lidí vnímala to, co se děje v Moskvě, nejen jako alternativu k dění na Západě, ale dokonce jako alternativu lepší,“ dodává Romancov. Zásadní je ale podle něj ještě něco dalšího.
„To, jak je v mnoha ohledech situace na Ukrajině té naší podobná. Jsou tady samozřejmě jiní hybatelé – Putin není Brežněv, Ruská federace není Sovětský svaz, ale ta skutečnost, že konflikt je primárně politický a až později se začnou hledat jiná vysvětlení – vojenská, strategická, bezpečnostní atd.“
„V obou případech také naprosto selhalo jakékoli vyjednávání, protože jedna strana – a vždy to byla Moskva – jednat není schopná. Je schopná pouze dávat ultimáta. Takže jak v případě Ukrajiny, tak Československa, byly země přepadeny tím, kdo byl deklarován jako přítel, bratr, spojenec,“ myslí si. (…)