Milan Kubek, prezident České lékařské komory. V Česku chybí psychiatři, pediatři, alergologové a nově také endokrinologové. Někteří pacienti vůbec nemají, na koho se obrátit. Jak je to možné, když celkově se počet lékařů posledních 9 let zvyšuje? Jsou to málo atraktivní obory? Je těžší získat v nich atestaci nebo prostě jen přibylo pacientů? Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2023. Premiéra 27. 7. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Fenyková, Šárka: Lékařů je nedostatek a stárnou. Mladí lidé vědí, že v jiných oborech si vydělají víc, říká Kubek. In web ČRo Plus, 27. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku chybí psychiatři, pediatři, alergologové a nově také endokrinologové. Někteří pacienti vůbec nemají, na koho se obrátit. „Jednodušší by možná bylo říci, ve kterém oboru je lékařů dostatek, protože takový obor neexistuje,“ konstatuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Nejhorší je prý situace s pediatry – za pět let ubylo 336 ordinací praktických lékařů pro děti a jejich průměrný věk byl 56 let. Příčinou je prý to, že pediatrie byla v roce 2004 uměle rozdělena na nemocniční a ambulantní, kterou ale jako obor v Evropě neuznávají a mladí lékaři se tak na něj nehlásili.
„Trvalo mnoho let, než se podařilo zlomit odpor koryfejek tohoto oboru, které si vydupaly samostatnost, a ten obor znovu sloučit. Od roku 2017 postupně narůstá počet lékařů, kteří se připravují na atestaci. Takže pediatrie nezahyne, ale situace je teď složitá,“ uvádí s tím, že kapacity dále zatížil příliv obrovského množství dětí z Ukrajiny.
Kubek dále podotýká, že 80 procent pediatrů jsou ženy, přičemž feminizace se týká celé medicíny – ženy v současnosti tvoří dvě třetiny absolventů. A podobně jako v případě školství vidí příčinu v tom, že obor není dostatečně atraktivní a placený.
„Pokud chceme učinit povolání lékaře více atraktivní, musíme naslouchat tomu, co říkají ti mladí. Oni rozhodnou, jestli budou medicínu studovat a případně jestli zůstanou v České republice a budou jako lékaři pracovat. Mají v zásadě tři výhrady: jde o náročné studium i zaměstnání bez odpovídající odměny, složitý systém specializačního vzdělávání a množství přesčasové práce,“ shrnuje.
V této souvislosti Kubek kritizuje novelu Zákoníku práce, která zavádí povinnost lékaře sloužit o osm hodin přesčasů týdně víc než jiné profese: „Vpašovali to tam zejména lidovečtí poslanci. V jejich očích si všechny rodiny zaslouží ochranu, akorát se to netýká rodin lékařek a lékařů, kteří mohou jako nevolníci pracovat 56 hodin týdně.“ (…)