Jakub Jirsa, filozof z Ústavu filosofie a religionistiky FFUK. Snahu vyjít vstříc Putinovi na téma ruské agrese na Ukrajině nazval prohnilým kompromisem. Co je to prohnilý kompromis a jaký kompromis prohnilý není? Nepřekvapilo ho jako filozofa, že se tento typ konfliktu vůbec v 21. století objevil? A na čem stojí filozofie zbraní? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 4. 5. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.). Repríza 24. 7. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Válka na Ukrajině je o vyhlazení celého národa. Jednoduchá lidská povinnost je pomáhat slabšímu, říká filozof Jirsa. In web ČRo Plus, 24. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Filozof z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK Jakub Jirsa podrobně zkoumal petici nazvanou Za mír a spravedlnost a tvrdí, že je plná paradoxů. „Autoři petice uznávají, že to je výzva, která podle nich musí zaznít, a to navzdory tomu, že si dost dobře nikdo nedokáže představit, že by se tak stalo. Ten paradox jde shrnout jednou větou: Pokud přestane podpora Ukrajiny, přestane Ukrajina existovat, pokud přestane Rusko válčit, skončí válka. To jsou ale dvě různé věci,“ říká.
„Když se podíváme na historii Ukrajiny jen ve 20. století, tak vidíme, že to je stát, který je zmítaný zleva zprava neuvěřitelnými krutostmi a násilím. Ale je tady i zajímavý moment, že se skrze bezpečnostní obavy a zájmy, které má každý stát, hledá důvod toho, čemu se říká spravedlivá válka. Ale to, proč Rusko do války šlo, úplně nechává stranou,“ vypočítává.
Rusko na začátku války tvrdilo, že důvod, proč napadlo Ukrajinu, je denacifikace, osvobození, sjednocení. „Ruský národ nemůže jako takový existovat bez toho, aby byl celistvý – a to v jejich pojetí také znamená, že nemůže existovat ukrajinský národ,“ dodává filozof.
„Bavíme se tak o klasické koloniální válce, kdy jeden velký aktér řekne, že někdo nemá nárok na vlastní historii, sebeurčení, vlastní zahraniční politiku a oprávněné zahraniční zájmy. Bezpečnostní zájmy každého státu se řeší tím, že se vyjednává, kde nebo jak daleko od hranic budou například umístěny vojenské jednotky, kde budou které koridory apod.“