Cyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie a bývalý politik. Po odchodu z aktivní politiky i nadále aktivně sleduje dění v domácí i mezinárodní politice a šéfuje Diplomatické akademii. Je stoupencem jednání s Ruskem bez ohledu na to, že ruští vojáci zůstávají na ukrajinském území, nebo má diplomacie nastoupit až po odchodu ruských vojáků z Ukrajiny? Proč podle něj Ukrajina nesplňuje požadavky pro vstup do NATO? A má ještě ambice vrátit se do politiky? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Fotka s Putinem? Pokud se na to dívám zpětně a pohledem dějin, tak to asi vhodné nebylo, přiznává bývalý politik Cyril Svoboda. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko je od 1. dubna v čele Rady bezpečnosti OSN a mezi jeho úkoly patří zachování míru ve světě. Ředitel Diplomatické akademie a bývalý politik Cyril Svoboda tvrdí, že se s tím nedá nic dělat. „Má odpověď je, že je to nevhodné. Protože je agresorem, ale i stálým členem Rady bezpečnosti – a na tom nic nezměníme.“
„Rusko může argumentovat třeba tím, že v době suezské války byly Spojené státy a Velká Británie také členy Rady bezpečnosti a taky došlo k válce, ve které byli iniciátory Britové. Takže to není poprvé v dějinách,“ dodává v Osobnosti Plus.
Mnohem vážnější otázka je, že už v 18 státech Afriky vládnou wagnerovci.
Podle Svobody jde u předsedající země spíš o symbolickou roli. „Mnohem vážnější otázka je, že už v 18 státech Afriky vládnou wagnerovci. Jestli teda existuje někde vliv Ruska, jestli nás něco ohrožuje, tak je to tento trend, který je katastrofálně nebezpečný,“ tvrdí.
„A kromě toho je tam i Čína. Například v Mali a v dalších státech už Rusové normálně a fakticky vládnou. To považuji za mnohem vážnější a silnější podporu ruské autority ve světě. Tam, kde to Evropa vyklidila, nastupují wagnerovci a Rusové. A pozor na to, že nad tím zavíráme oči, jako by tu tento jev nebyl. Je to vážnější než celá Rada bezpečnosti, protože tam se střílí.“
„Afrika je katastrofálně mladý kontinent, kde je průměrný věk 21 let a věk dožití 40 let. Je tam tak velmi mladá populace, která je schopná velkého pohybu. Může tedy dojít k masovému pohybu obyvatelstva. A kam? No, proti bohaté Evropě. Takže pozor, my jsme v Čechách úplně zavření a vůbec nepřemýšlíme nad tím, co se na jihu děje. Tady roste časovaná bomba,“ upozorňuje bývalý šéf diplomacie. (…)