Co předcházelo smrti Josifa Stalina a Klementa Gottwalda? A jaká byla atmosféra dnů, kdy oba diktátoři umírali? Do atmosféry přicházejícího jara před sedmdesáti lety nás zavede dokumentární pásmo. Připravil Jan Sedmidubský.
Natočeno 2023. Premiéra 18. 3. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Osiřelá banda. Stalinovi pomocníci v Praze a Gottwaldův konec. In web ČRo Plus, 18. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už 70 let uplynulo od chvíle, kdy si svět mohl trochu oddychnout, protože jeden z nejhrůznějších diktátorů lidských dějin, Josif Vissarinovič Stalin, se odebral na věčnost. V Československu mělo veřejné truchlení (a často soukromá radost) dvojí důvod. Musela to být zvláštní podívaná, když člověk s týdenním rozestupem otevřel opět noviny a celou první stranu opět obsadila obří hlava v černém rámečku. Inu, vůdce padl. V Moskvě a devět dní poté v Praze. Co se dalo čekat dál?
V posledních dnech Gottwaldova života se u něj projevuje základní schizofrenie: Stalinovou smrtí by se pražskému gubernátorovi mělo teoreticky ulevit, ale tak jednoduché to nebylo. Místo jistoty strachu tu byla nejistá budoucnost.
Pravdou je, že Gottwald se okamžikem Stalinova zmizení ze scény mohl přestat bát o život. Jeho vyvinutý stranický instinkt mu totiž velel už od podzimu 1948, kdy se poprvé po únorovém puči sešel na Krymu se Stalinem, se návštěvám Sovětského svazu raději vyhýbat.
Nezapomeňme, že navzdory velkým „zásluhám“ perfektně zrežírovaného uchopení moci v Československu tu byl také zdvižený prst v podobě Stalinem vyvolané „roztržky“ s Jugoslávií. Samostatnější cestou Titova socialismu se neměl a nesměl dát nikdo další. A politické procesy, které se postupně rozbujely v zemích východního bloku, to měly jen potvrdit. (…)