Jak se komunistický režim v někdejším Československu na ženy prostřednictvím MDŽ díval? A co Mezinárodní den žen připomíná? Připravila Karolina Antlová.
Hosté Dne na Moravě: brněnská socioložka Lucie Jarkovská z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a publicistka a aktivistka Maja Vusilović z feministického a queer kolektivu Sdruženy.
Připravilo Brno v roce 2023. Premiéra 8. 3. 2023 (ČRo Brno, 17:30 h.; 17 min.).
Lit.: Antlová, Karolína: Boj za rovnoprávnost a sociální spravedlnost nikdy nekončí, říká publicistka o historii a významu MDŽ. In web ČRo Brno, 8. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezinárodní den žen, který připadá na 8. březen a v českém kalendáři je od roku 2004 významným dnem, byl už v době první republiky spojený s levicovou politikou a také s feministickým hnutím.
V českých zemích je vnímaný především jako svátek, který zneužila čtyřicetiletá komunistická totalita. Rozhlasový archiv nabízí mnoho záznamů, které kolorují někdejší komunistické oslavy MDŽ u nás. Měly několik rovin. Ta oficiální oslavovala ženu jako pracující budovatelku socialismu a bojovnici za mír. Nicméně pro většinu společnosti to byla oslava ženství v té nejtradičnější podobě. Právě tak tento den část veřejnosti slaví dodnes.
Podle brněnské socioložky Lucie Jarkovské ale k oslavě tradičního ženství prostřednictvím tohoto svátku sklouzl totalitní režim až v době normalizace. „50. léta byla na jednu stranu dobou velkých represí, ale díky důrazu na emancipaci přinesla například narovnání práv žen na práci. Až mnohem později se narovnala práva dětí z mimomanželských svazků.“ Na počátku MDŽ, svátku mezinárodně uznaného OSN v roce 1975, stály ženy, které i přes nepřízeň společností, v nichž žily, bojovaly za svá práva a rovnoprávnost.
„Boj o rovnoprávnost není lineární. Nemůžeme se dopracovat k nějakému zákonu a říct, že teďka to skončilo a už nemusíme usilovat o něco většího. I to musíme udržovat, a proto je tady i MDŽ – každý rok si musíme připomínat, že ta práva jsou křehká,“ doplňuje Vusilović. (…)