Třídílná dokumentární série, která se ohlíží za působením Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana ve funkci hlavy státu. Nabízí pohled lidí, kteří je poznali zblízka a kteří popíšou veřejné vystupování tří prezidentů a také úvahu nad tím, jak si tyto politické osobnosti budeme pamatovat. Připravil Jan Herget. Zvukový mistr a hudební spolupráce Jonáš Rosůlek.
Hovoří Petr Nováček (1), Miloš Gregor (1), Lubomír Zaorálek (1), Dana Drábová (1), herečka a hlasová poradkyně Jana Postlerová (1), lékař Pavel Kolář (1), politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity (3), Lubomír Zaorálek (3), analytik Josef Šlerka (3).
Natočeno 2023. Premiéra 6. – 8. 3. 2023 (ČRo Plus, 13:10 h.; 26 min.). Repríza 1. dílu 23. 4. 2023 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Obsah: 1. Václav Havel – 2. Václav Klaus – 3. Miloš Zeman.
Lit.: Herget, Jan: Václav Havel měl jakousi vnitřní povinnost vždy hájit lidská práva světa. In web ČRo Plus, 6. březen 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Václav Havel (5. října 1936 – 18. prosince 2011) vstupoval do úřadu prezidenta České republiky za výjimečných okolností. Byl prezidentem Československa už v letech 1989 až 1992, hlavně se ale stal první hlavou nově vzniklé České republiky. Sejné podmínky neměl a už ani mít nebude žádný z jeho následovníků.
Zkušený komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček i politolog z Masarykovy univerzity v Brně Miloš Gregor se shodují, že způsob Havlova působení na Pražském hradě obsahoval velkou míru kultivovanosti. Jeho projevy byly vlastně literární fejetony o stavu naší společnosti. (…)
Lit.: Grim, Jakub: Klausova éra: doba zdánlivé stability. In web IRozhlas, Na konci ledna 2003 zhaslo nad Pražským hradem neonové srdce. Loučil se prezident-disident Václav Havel, kterého pomalu nahrazoval bývalý premiér Václav Klaus. Na Pražském hradě tak strávil následující dekádu ekonom a bytostný homo politicus. Šancí ovlivnit každodenní politiku měl spoustu, domácí vývoj šel z krize do krize a Klaus si na společensko-politickou situaci uchovával velký vliv.
Podle politoložky Vladimíry Dvořákové Klausovo prezidentství jednoznačně ovlivnilo to, že byl předtím dlouhá léta premiérem.
„Prezidentskou funkci pojímal hodně premiérsky. To mají se Zemanem společné… V 90. letech se oba vymezovali vůči Václavu Havlovi, že podle nich příliš do politiky zasahoval, sami si ale na Hradě uzurpovali moc, která spíš příslušela vládě,“ popisuje ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.
(…) Klaus se jako prezident snažil v mnohém převýšit odkaz svého předchůdce, se kterým vedl v 90. letech líté spory. Ať už to bylo v častějším objíždění světa, zásazích do domácí politiky, nebo i publikační činností.
Celá jeho hradní éra se dá přitom orámovat třetím v řadě, Milošem Zemanem. Zkraje roku 2003 totiž Havla chtěli na Hradě vystřídat oba dva. Někdejší hegemon pravice Klaus byl jen řadovým členem ODS, v podobné pozici byl v té době i jeho rival Zeman, který v 90. letech vytvořil z ČSSD hlavní českou levicovou sílu.
Počty byly na straně Zemana, tehdejší vládní koalice ČSSD, lidovců a Unie svobody totiž měla většinu v obou komorách Parlamentu, jenže se nedokázala shodnout na společném kandidátovi. A na Zemanovi už vůbec ne. Na Hrad tak nakonec usedl Klaus, zatímco jeho soupeř se po neúspěchu na příští dekádu vytratil na Vysočinu. (…)
Lit.: Kottová, Anna: Zemanova éra: rozštěpení společnosti. In web IRozhlas, Miloš Zeman rozděloval za prezidentské éry moc a vliv mezi spojence. Proti nepřátelům se tvrdě vymezoval. Třeba i ohýbáním Ústavy. Společnost se mezitím pod tíhou uprchlické krize, covidu a dezinformací rozštěpila. A Zemanova ekonomická diplomacie mířená na východ skončila fiaskem.
„Chci být prezidentem dolních deseti milionů. A mezi nimi jsou jak voliči Miloše Zemana, tak Karla Schwarzenberga,“ sliboval Miloš Zeman sjednocování společnosti krátce poté, co ho lidé poprvé zvolili prezidentem. Na pódiu měl po boku herečku Jiřinu Bohdalovou či zpěváka Daniela Hůlku.
Při březnové inauguraci v roce 2013 ještě hovořil o uklidnění na politické scéně. Tradičně ale také mluvil o boji s médii, která zařadil ke kmotrovské mafii a neonacistům jako třetí ostrov negativní deviace. Hned v úvodu tak Zeman ukázal, že nechce společnost spojovat, spíše by se k němu hodilo heslo: rozděl a panuj (se svými přáteli). A to se záhy začalo ukazovat.
„Celou politickou strategii od voleb 2013 postavil Miloš Zeman na rozdělování. Je to promyšlená a celkem efektivní strategie,“ hodnotí politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity. „Celé prezidentství stavěl na tom, že mobilizuje proti někomu,“ podotýká. (…)
Lit.: Herget, Jan: Miloš Zeman se vždy cítil úspěšnější než ostatní. In web ČRo Plus, 8. březen 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Miloš Zeman byl prvním přímo zvoleným prezidentem. Vždy zdůrazňoval, že jeho mandát je opřený o hlasy 2,7 milionu lidí. V oblasti zahraniční politiky stočil ale kurz České republiky výrazně na Východ a podporoval rozvíjení vztahů s Ruskem a Čínou. Varovné zprávy o bezpečnostních rizicích odbyl bonmotem o „čučkařích“ a svůj postoj zásadně upravil až po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině.
Dlouholetou osobní i politickou zkušenost má s Milošem Zemanem i Lubomír Zaorálek.
„Jde pouze o úspěch a úspěch ospravedlňuje vše. To je podle mě vizitka Miloše Zemana. I když se v zásadě nemění, překvapovalo mě, jak se postupem času tento jeho základní princip vyjevoval stále jasněji. Cítil se úspěšnější než ostatní a kdyby mu chtěl někdo radit, tak by musel mít nejprve podobné výsledky jak on.“ (..)