Marie Solomonová, neurovědkyně, spoluzakladatelka neziskové organizace Nevypusť duši a členka Rady vlády pro duševní zdraví. Přeje si, aby konverzace o duševním zdraví byla součástí běžného života, aby se už i malé děti učily, jak o své duševní zdraví pečovat. Co podle ní potřebují dnešní citliví teenageři? Jak hodnotí pokrok v reformě? A jak vidí budoucnost psychiatrických léčeben? Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2023. Premiéra 17. 2. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.) v rámci cyklu 10 pod 40.
Pozn.: Český rozhlas Plus oslaví v březnu tohoto roku deset let od začátku svého vysílání. V rámci oslav nabídne také rozhovory s deseti výjimečnými mladými osobnostmi pod 40 let.
Lit.: arych – Vopálenská, Lucie: Nedostatek odborníků i velké stigma. Péče o duševní zdraví se musí stát politickým tématem, říká neurovědkyně Salomonová. In web ČRo Plus, 17. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mnoho lidí se už v mladém věku setká s náročnými duševními stavy a pandemie covidu situaci ještě zhoršila. Nezisková organizace Nevypusť duši už několik let provozuje poradnu, jezdí do škol a dělá osvětu v oblasti duševního zdraví. Jak to, že u nás chybí psychologové a psychiatři? A proč učit péči o psychické zdraví na školách?
Neurovědkyně Marie Salomonová, která je spoluzakladatelkou organizace Nevypusť duši, působí jako členka Národní rady pro duševní zdraví, která nedávno vznikla a má přispět ke zlepšení péče o duševní zdraví. I přesto je však stav této péče v Česku špatný. (…)
Předmět: Je to tragické, skutečnost je pro naší rodinu hrůzná a proto si zaslouží hodnocení a opatření
Dobrý den,
až do 25.ledna 2021 jsme se jako rodiče do toho data mohli radovat, že máme úspěšnou dceru, která má ráda své povolání učitelky v zařízení pro duševně i tělesně hendikepované v Arpidě v Č.Budějovicích a vůbec život. Poslední osobní kontakt jsme s ní měli o vánočních prázdninách až do 3.ledna, kdy jsme ji odváželi na autobus z místa bydliště z Plavska /okres J.Hradec/, kdy zpravidla na týden byla ubytována v soukromý v krajském městě. V lednových telefonátech ke konci týdne vždy říkala, že nepřijede, že je kolem ní čím dál více lidí s covidem a že jej asi rozšiřuje aniž by se u ní onemocnění projevilo v plné míře, a že nás nechce ohrozit /zejména žena je citlivá na jakékoliv onemocnění, má roztroušenou sklerózu/, náš argument, že je testována jako pracovnice v sociálním zařízení, tak tehdá používané antigenní testy že mají velmi omezenou vypovídající hodnotu. A očkovat podle ní příliš rychle testovanou vakcínou se nedá. A to ještě ta omezující opatření zejména v kultuře, děti měla ve škole i v družině a pro v té době dané předpisy že se nemohly setkávat s kamarády, chodit v zařízení do bazénu, a třeba i zpívat, tak byly obtížně zvladatelné a hlučné a ona je ohodnotila jako nezvládnutelné a to se jí doposud dařilo vždy dobře a i toto ji dodávalo energii, které se jí čím dál více nedostávalo. A pak i ta tma po ránu i už při návratu na ubytování. Poslední telefon domů s ní byl v sobotu 23. ledna večer, a i naší případnou návštěvu striktně odmítla. Spolubydlící v následující den večer ji telefonovala z vedlejšího pokoje, protože se nemohla s ní stýkat pro onemocnění covidem, mobil zvonil v jejím pokoji a společně s majitelkou pak zavolaly policii. Ještě do pondělí do 10:55 byla šance ji najít, v tu dobu vstoupila v Zámostí /část Hluboké nad Vltavou/ před rychlík od Prahy. Byla věřící a tam navštěvovala kapličku, a však i na mostě přes trať byli nepřehlédnutelné dva pomníčky tragických událostí mladých lidí i z doby ne příliš vzdálené.
Od té doby jsme věnovali pozornost každé zmínce ve státním rozhlase nebo televizi o psychologii a zejména vlivu tehdejšího stavu rozvinutí onemocnění covidem na lidi různých věkových skupin, nejvíce je tomu u dětí a seniorů, o generaci střední a mladší se toho moc nemluví /věk 32 let/. Mimo to jsme se například dozvěděli , že vrcholný odborník, bývalý policejní psycholog /jméno si nepamatuji, byl krátce po tom v ČT v pořadu Daniela Stacha/ odsuzuje vyjadřování politiků a zejména špiček v řízení státu v krizových situacích, kdy snad jsou v jiných západních zemích v tomto i preventivně proškolováni. A snad jen s několika denním opožděním po nešťastném rozhodnutí naší dcery prohlásil předseda krizového štábu, že by se měl po covidové pandemii podrobně rozebrat postup zodpovědných a pravdivě označit jejich podíl na zvládnutí či nezvládnutí stavu. Já když jsem jezdil zařizovat pohřeb tak má cesta vedla i po úzké asfaltce s novým povrchem, ale i v místě po hrázi rybníka mírně obráceně klopené s úzkou hrází, kde se před nedávnem s autem utopil mladík. Teď už tam byla svodidla a i na podobných jiných místech. A tam jsem si vnukl myšlenku, že budu usilovat také o takováto „svodidla“ v podobě předcházení stavům lidského myšlení v krizových situacích až v sáhnutí si na život. Nejsem k tomu vůbec odborník a proto podle svého přesvědčení se „chytám“ různých odborných vyjádření a sem tam je podle svého přesvědčení podpořím. Když nic, tak to alespoň uklidní po době, kdy se mnoho známých našich nebo jen dcery vyjadřovalo k tomuto neštěstí a dnes se jejich počty výrazně zúžili, snad si myslí, že je to pro rodinu uklidňující, já si myslím, že opak je pravdou, zejména když skoro každý pohled doma dopadá na věci, které používala, na hovor o místech kam ráda jezdila /tvrze, hrady, zámky, kostely/, přírodu, larp /hra inspirována do pseudohistorického světa, inspirována faktory literatury a rozvíjející fantazii/, i jen myšlenku co by kde řekla tomu tam co nebo kde teď zrovna jsme.
O větě vyslovené předsedou krizového republikového štábu o rozboru jedné každé osobní odpovědnosti za své vystupování v konkrétní funkci vrcholného politika nebo odborníka často přemýšlím /jako osoba s věkem 70 let už mám zejména v časné ráno mnoho času/ a váhám, kam se obrátit.
Musím se přiznat, že pojem duševní zdraví mi také dříve téměř nic neříkal, uvítal jsem zmínku o něm i v Parlamentu ČR. A pak jsem slyšel paní Marii Solomonovou 17. února letošního roku v ČRplus, a v závěru se moderátorka zmínila o jejím členství v Radě vlády pro duševní zdraví, kdy jsem ale vzápětí byl zklamán v přejmenování na jen na Národní radu pro duševní zdraví a tedy asi i s tím, že vláda ustupuje od koordinace ochrany duševního zdraví národa a to zřejmě bude i mít vliv na pokles autority této rady.
Mnohokrát jsem v duchu sestavoval nějaký e-mail, chtěl jsem jen krátký, ale tomu jsem se nakonec zpronevěřil a není z toho tedy zdaleka jen několik řádek v této závěrečné části. Až i nakonec jsem „promeškal“ dobu a ve vedení „Nevypustˇduši“ byla změna.
A pak další impuls z důvodem k napsání, kdy současný ministr zdravotnictví odvolal i karanténu pro nemocného, pokud tak neurčí praktický lékař a hlavně zdůraznil odvolání trestu tří let v nápravném zařízení pro toho, kdo úmyslně šíří covid. A toho se mohla naše Jitka zaleknout, kdy byla přesvědčena, že se pohybuje mezi zdravými a chorobu o které byla přesvědčena /protože se zmiňovalo o covidu až velmi často a i s rozporuplnými názory/, že ji přenáší a rozšiřuje. A v tom duchu ale přitom nejasně i hovořila v posledním telefonátu, že se udá a trest si odsedí. Ovšem to jsou jen dohady, zrovna tak jak v dopise na rozloučenou zanechaným na lůžku v ubytovně, kde mimo jiné píše, že se bojí pravdy, že ji nikdo nepochopí a neodpustí a že se odevzdává peklu.
Přeci jen ale někdo má snahu na „revizi“ vládních a politických rozhodnutí, přešlapů a vnášení zmatku a strachu. Ve vyjádření pánů Romana Prymuli a pana Chlípka na http://www.Novinky.cz ve Studiu covid z 2.6.tohoto roku. V závěru i k Vaší snaze a snaze vašich kolegyň a kolegů v akci Nevypusť duši. Domnívám, se, že nestačí jedna série byť vysoce dobře zpracovaných přednášek lajkům, to je mládeži, ale doba bez připomínání získaných poznatků pravděpodobně způsobí opomenutí znalostí. V pozůstalosti Jitky jsem nalezl zápisky ze školení psychologické první pomoci z více jak před deseti lety a pak ještě je jistě řada otázek řešena ve studiu speciální pedagogiky, kterou měla vystudovánu.
Nemáme iluzi v tom, že tato doba a nové problémy dají účinný prostor pro cíle vašeho hnutí. Kéž bychom se mýlili. S pozdravem rodina Špulákova, Plavsko 129, okr. J.Hradec
Komentář by Jaroslav Špulák — 6. 7. 2023 @ 14:03