František Kotleta. Kompletní audiokniha. Režie Helena Rytířová.
Čte Libor Terš.
Natočeno 2022. Vydala Audiotéka, Epocha v roce (MP3, celková délka 10 hodin 41 minut). Ukázka k poslechu zde.
Série: Tomáš Kosek #4
Pozn.: Paranormální detektiv Tomáš Kosek má problémů víc než dost. Nejenže dluží CIA službičku a musí pro ni vyřešit, proč se z amerických mariňáků stávají zombie, ale má na krku i pár hladových naštvaných démonů a bohyně, které získaly prastarou magii. K tomu mocného sumerského démona, jezinky a starou dobrou babu Jagu. To však není nic proti tomu, že se mu místo dcer mají narodit dvě děsivé zrůdičky. Ale kdo jiný by si s tím měl poradit než právě on?
František Kotleta se vrací k jedné ze svých nejúspěšnějších literárních postav a je to jízda víc než podařená.
FRANTIŠEK KOTLETA
Vlastním jménem Leoš Kyša. Rodák z Bruntálu, spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník. Pochází z umělecké rodiny, jeho matka byla tanečnice, gymnastka a špionka, kterou pro neohrožené občanské a politické postoje perzekvovali natolik, že byla nucena před StB uprchnout do zahraničí. Její pozoruhodná kariéra agentky CIA, která po celá osmdesátá léta deptala svými úspěchy jak StB, tak KGB, dosud nebyla publicisticky zpracována a je zahalena železnou oponou ukovanou z tajemství, mýtů, legend a polopravd. V polovině devadesátých let zmizela v Brazílii a nejsou o ní žádné zprávy.
O Kotletově otci se také nic neví. Podle některých indicií je jím Michail Gorbačov, kterého Kotletova matka svedla během jeho tajné návštěvy Bruntálu. Podle zlovolných bruntálských jazyků jím ale může být prakticky kdokoliv, kdo kdy ušetřil padesát korun a mohl si dovolit krátké, avšak vzrušující dobrodružství v ilegálním nevěstinci, který Kotletova matka příkladně vedla jako zástěrku svých špionských aktivit.
LIBOR TERŠ
Libora Terše můžete znát spíše než podle fotky, podle jeho typicky zabarvenému hlasu. Dabingu se věnuje celý život a za svou kariéru nadaboval desítky postav seriálů i filmů. Mezi ty nejznámější patří například Dr. James Wilson ze seriálu Dr. House, detektiv Frank Tripp ze seriálu Kriminálka Miami. Můžete jej slyšet i v mnoha hollywoodských filmech, ke kterým patří Batman: Návrat Temného rytíře, Jak vycvičit draka, Armagedon nebo Madagaskar.
Lit.: Tarnovský, Marek: Bílá magie Františka Kotlety. In web Naposlech.cz, 28. 2. 2023 (recenze). – Cit.: Publicista a propagátor exaktních věd Leoš Kyša je v literárním světě známý pod pseudonymem František Kotleta a velmi často klame tělem. Na první pohled oddechové texty plné drsného humoru, nadsázky, bezbřehého násilí a pokleslé, většinou pěkně do podrobna vylíčené erotiky, mají přece jen druhý plán. Což je ovšem asi to poslední, co by autor přiznal, soudě podle úporné snahy, s níž se ho snaží maskovat.
V sérii s doktorem religionistiky specializovaným na všemožné druhy magie Tomášem Koskem, která už čítá čtyři plnokrevné knihy a několik povídek roztroušených po antologiích, se František Kotleta zabývá představou, jak by vypadal svět, kdyby nejrůznější magické rituály, kterým lidé v různých koutech světa věří, doopravdy fungovaly.
S hlavním hrdinou a jeho kolegy, milenkami i nepřáteli, jsme se už postupně vydali na solidní cestu kolem světa. K Amsterdamu, Paříži, Kubě, Mali nebo Ústí nad Labem se tentokrát vedle titulního New Orleans přidávají třeba Vatikán či africký ostrov Réunion. Ten se objevuje v novém zpracování textu Sitarane s podrobně prozkoumanými moderními mýty ostrova. Tato povídka, která původně vyšla v antologii Ve stínu magie a byla vydána i jako sólová audio jednohubka v roce 2021, je zde s opravami drobných chyb načtena týmž interpretem znovu. A to může pro majitele obou nahrávek představovat výtečný srovnávací materiál ke studiu práce Libora Terše – a můžeme rovnou prozradit, že je až neuvěřitelně konzistentní.
Největší výhrada ke koskovské sérii jako celku i k Temnému blues v New Orleans samotnému nesměřuje k nejspíš záměrnému nízkému stylu ani k některým logickým nesrovnalostem v ději, nýbrž k zřetelné nevyrovnanosti jednotlivých textů. Vynikající Těžký den v Ústí nad Labem z Posledního tanga v Havaně funguje i mimo rámec Kotletovy tvorby jako svébytná zábavná povídka se zajímavým sociálně-kritickým ostnem a obstojí i při kritičtějším pohledu. Miniatura Pod jezinčním úplňkem z recenzovaného titulu (rovněž se odehrávající v Čechách) patří naopak k těm slabším. Síla ústeckého příběhu tkví především v tom, že čtenář zná prostředí, které je popsáno bez většího překvapení, ale také bez zbytečné stereotypizace, a přesto v něm zakomponované romské legendy nepůsobí nijak rušivě či nepatřičně. Druhý jmenovaný text je trochu samoúčelný a jeho zajímavost spočívá snad v tom, že vzdáleně odkazuje ke Kotletovu románu Perunova krev, zabydlenému povědomými postavami slovanské mytologie.
Zkušená režisérka Helena Rytířová, která stojí i za mnoha dalšími audioknižními „kotletovkami“, měla při výběru interpreta neobyčejně šťastnou ruku. Pětice povídek z Temného blues totiž i přes veškeré výhrady zůstává velice zábavným zážitkem zejména pro okamžiky oddechu, a to v neposlední řadě i díky obdivuhodně věcnému načtení Liborem Teršem.
Kotletova síla spočívá v tom, že nám dokáže s pokerovou tváří předestírat nikoli neuvěřitelné, ale rovnou nemožné. Teršův až dokumentaristicky znějící projev se stává vysoce zdařilou součástí hry: čte totiž Kotletovy paranormální fantasmagorie jako něco absolutně realistického, jako něco, co se událo a o čem není potřeba pochybovat. To ještě doplňuje dalšími ne zcela obvyklými hereckými prostředky: první a nejnápadnější jsou nezúčastněně čtená citoslovce (nápodobu kulometné střelby „ta ta ta ta ta“ vysloví po slabikách a zcela prostě, nenapodobuje, nehraje). Dále můžeme zmínit totálně neemotivní popisnost v líčení sexuálně explicitních, nezřídka pornografických scén, nebo strohost čtení dialogů. To vše vytváří další, na první poslech paradoxní pnutí, z kterého pak pramení i nový, při konzumaci liter očima nepřítomný humor.