Jarmila Glazarová. Dramatizace a režie Martin Františák. Zvuk Milan Křivohlavý. Hudba Jiří Hájek. Dramaturg Martin Velíšek.
Osoby a obsazení: Františka (Tereza Dočkalová), Vojnicová (Drahomíra Hofmanová), Podešva (Igor Bareš), Rozina (Helena Dvořáková), revírník (Svatopluk Skopal), revírníková (Andrea Elsnerová), matka (Hana Seidlová), farář (Marek Holý), Jan (Kryštof Bartoš), řezník (Viktor Javořík) a Metud (Mikuláš Čížek).
Natočeno v roce 2022. Premiéra 17. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 83 min.) v cyklu Sobotní drama. Repríza 7. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 83 min.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: Velíšek, Martin: Jarmila Glazarová: Advent. Tereza Dočkalová v hlavní roli baladického příběhu. In web ČRo 3 Vltava, 17. prosinec 2022 (článek). – Cit.: Ve snaze zabezpečit lepší budoucnost svému dítěti vstoupí svobodná matka Františka Plesníková do nerovného manželství s ovdovělým statkářem. Do svazku nejde s žádnými iluzemi, přesto ji zaskočí, s čím vším musí na osamělém gruntu vysoko v horách bojovat. Kruté vyústění příběhu přináší draze vykoupenou katarzi. (…)
V Adventu, v próze, která vyšla poprvé v roce 1939, Glazarová potvrdila naděje, které do ní čtenáři i kritika vkládali po jejích předchozích dvou dílech, prvotině Roky v kruhu a především románu Vlčí jámy. Stejně jako v nich se Glazarová opírala o vlastní zkušenosti, tentokrát z pobytu v Beskydech. S velkým citem a invencí dokázala využít znalost drsného života horalů, jejich vnímání světa, jazyka, folkloru i smyslu pro humor. V Adventu dokázala vykreslit plnokrevné, neschematické postavy, zachytit lyrické i temné situace, udržet napětí. To vše nesmírně barvitým, hutným jazykem. (…)
V 50. letech se angažovala při stalinistických procesech. V červnu 1950 napsala článek do Rudého práva, v němž schvalovala smrt odsouzených, mimo jiné i Milady Horákové, se kterou se velmi dobře znala. V roce 1968 na schůzi vedení Svazu československých spisovatelů přednesla projev, v němž vyjádřila lítost nad svou angažovaností. Na počátku 70. let podepsala petici organizovanou Pavlem Kohoutem žádající amnestii pro politické vězně. Podpis však záhy odvolala. Na přelomu 60. a 70. let. se zcela stáhla z veřejného života.