Kinga Krzemińska. Superprodukce. Hororový audioseriál. Dramaturgie Petr Gojda. Mistři zvuku českého znění Jiří Suchánek, Miloš Kot. Mix dialogů a postprodukce Kamil Sajewicz, Stereotyp studio. Hudba Wojciech Błażejczyk. Zvukový plán Paweł Dudziak. Produkce Marta Menes. Šéfproducent Michal Sieczkowski.
Osoby a obsazení: komisař Willer (Jiří Vyorálek), Šírová (Vanda Hybnerová), Hynek, mladý (Jan Nedbal), Marie (Tereza Vilišová), Anička, Willerova dcera (Matylda Miškovská), Willerův tchán (Hanuš Bor), Willerova tchyně (Jaromíra Mílová), Šulek (Miroslav Hanuš), pplk. Němcová (Jana Boušková), Luka (Ivana Uhlířová), Ingrid, Willerova matka (Johana Tesařová), Černá (Lucie Žáčková), Černý, její muž (Luboš Veselý), psychiatr (Martin Myšička), Béda (Ondřej Malý), primář (Jan Holík), Šubr (Leoš Noha), Tichý (Jiří Wohanka), Schwarzová (Dana Černá), zdravotní sestry (Karolína Baranová, Anežka Šťastná), ošetřovatel (Jan Horák), hlasatelé (Daniela Čermáková a Petr Gojda), novinářka (Lenka Vrtišková – Nejezchlebová), číšnice (Marta Menes), farář (Ladislav Frej), Rydvalová (Zuzana Kronerová), Rydval, její syn (Pavel Neškudla), recepční (Jan Battěk), informatik / novinář 1 / titulky (Radúz Mácha), policajt / novinář 2 (Jan Horák), novinář 3 (Lucie Laňková), novinář 4 / redaktor (Kryštof Bartoš), příslušník GIBS (Jan Meduna), dozorce (Jiří Suchánek), řidič / ochranka (Michal Sieczkowski), hospodyně (Béla Šenková).
Natočeno 2022 (zvukové studio DAMU). Premiéra 31. 10. 2022 – 9. 1. 2023 (Audiotéka). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Pár dní potom, co se po něm slehla zem v lesích u vesnice, z níž před pár týdny zmizeli všichni obyvatelé, vzbudí ženu poručíka Willera uprostřed noci telefon. Musí okamžitě do nemocnice. Prý se objevil u dveří pohotovosti. Ale je to opravdu on? Co se stalo? Objeví se i další pohřešovaní?
Pokračování mysteriózního příběhu o záhadném zmizení obyvatel zapadlé severočeské vesnice přináší rozuzlení, nezodpovězené otázky se však z lesa noří dál. Návrat totiž neznamená vysvobození, plíživé zlo obchází krajinu a les svá tajemství nevydá bez boje. Klíčem k poznání je Willer a dědictví, před kterým není úniku.
Chcete se opět odvážit naslouchat pravdě, které se nejvíc bojíte?
Kinga Krzemińska – scénáristka, překladatelka a dramaturgyně. Svému řemeslu se učila na New York Film Academy a na FAMU v Praze. Pracovala s těmi nejlepšími polskými režiséry. Kromě Polska však působí i v České Republice a ve Švýcarsku. Když nepracuje, cestuje.
Lit.: Studnička, Jan: Seroš X: Anima je návrat do zlaté éry rozhlasových her, skvělý příběh a boží herci. In web Reflex, 21. 2. 2023 (video recenze). – Cit.: Vesnice zmizela. Každý muž, každá žena, každé dítě. Do jednoho. A je na jednom poldovi, aby zjistil, co se v tom zapadákově uprostřed lesů stalo. Líbí se vám tahle Akta X zápletka? Pak budete milovat Audiotéka original Anima.
Znáte to, jak jste na večírku tak nějak rozkročeni mezi dvěma bavícími se skupinami osob? Takhle se mi stalo, že jsem na party pendloval mezi třemi dvacátníky a skupinkou čtyřicátníků. A právě jsem starší skupině vysvětloval, jak jsem odmalička velký fanda rozhlasových her, když se mě dvacátníci zeptali: “Co to je?” “Dramatický narativní podcast,” odpověděl jsem. Čtyřicátníci zaslechli jen mou odpověď a ptali se, co je to dramatický podcast. “Rozhlasová hra,” vysvětlil jsem.
Tahle anekdota jen svědčí o tom, jak česká audio tvorba ve zlatém věku audia zanevřela na to, co jí tak šlo. Velké výpravné rozhlasové hry, které se u nás točily za socíku. Jasně, pořád se ještě sem tam objeví, ale je to často jen hudba a dva hlasy. Anima je dočista jiné zvíře. Desítky áčkových herců, fenomenální zvuk a ještě skvělejší hudba. A co víc, je toho na Audiotéce deset hodin. (…)
Lit.: Hnilička, Přemysl: Kultura. Audio týdne. In web Respekt.cz, 4. 2. 2023 (recenze). – Cit.: Polská Audioteka se už několik let věnuje takzvaným superprodukcím, v podstatě plnohodnotným rozhlasovým hrám nebo dramatizovaným četbám. Vyznačují se kvalitním hereckým obsazením a výtečným zvukovým plánem. Typickým příkladem je hraná četba z Kingova Osvícení (Lśnenie, 2016), k níž zvukový part připravilo Stereotyp Studio a která zcela pohlcuje posluchačovu pozornost. Hudba a zvuk v ní tepou pod vypravěčovými i hereckými party, často je i přehlušují – a vyvolávají tak pocit kýženého, naprostého děsu.
Jak se ukazuje, klíčem je zvuk. Sama autorka Kinga Krzemińská přiznává, že inspirací jí pro seriál
Anima byla noční můra, kde zlo bylo zastoupeno zvukem. V první sérii původně polského audioseriálu hrálo velice důležitou roli to, co některé postavy slyší, zatímco jiné naopak ne. Stejně je tomu i ve druhé řadě, kde dřívější neidentifikovatelné zvuky získávají konkrétnější podobu. To ale neznamená, že by seriál přišel o svou děsivou stránku. Zkonkrétnění zvuků, ale ne úplné odhalení jejich původce, naopak posiluje hororovou atmosféru a podněcuje posluchačovu představivost, která si v ničem nezadá i s těmi nejděsivějšími audiovizuálními díly.
Navazující Anima 2: Návrat dějově navazuje na první sérii a sleduje další vývoj případu zmizelé vesnice, jejíž obyvatelé se díky komisaři Willerovi najdou v lese nedaleko vesnice. Zároveň je ve druhé řadě poměrně hodně prostoru věnováno osobnímu životu Willera a jeho nelehkému vztahu s matkou. Krzemińská velice umně pracuje s oběma rovinami a nechává je vzájemně se křížit a ovlivňovat, přičemž vytváří velice zajímavý příběh, jehož kořeny sahají od pověstí a mytologií přes vědu až k moderním technologiím. To všechno má v ději své pevné místo, nic nepůsobí nahodile ani neuvěřitelně, přestože mnohé obsahové prvky nezapřou inspiraci ve sci-fi.
Režisér české Animy Petr Gojda měl i v tomto případě před sebou předobraz v podobě polské verze, která vyšla jen o několik měsíců dříve. O české verzi lze tedy mluvit, trochu neuctivě, jako o kopii, avšak není kopie jako kopie. Přestože z hlediska sound designu, který navrhl Paweł Dudziak a zrealizoval Kamil Sajewicz a Stereotyp studio, jsou vlastně obě verze totožné, při srovnání hereckých výkonů vychází česká verze jednoznačně lépe. Zatímco u některých polských herců můžeme často slyšet divadelní manýru, tedy přehrávání, vedl režisér Petr Gojda své herce k co nejcivilnějším výkonům. Díky skvělé technické stránce, která by sice měla být samozřejmostí, ale v současnosti tomu tak někdy bohužel nebývá, a využití polského propracovaného zvukového plánu dokázali čeští tvůrci posílit autenticitu sdělení a zároveň vyburcovat posluchačovu schopnost imaginace na nejvyšší úroveň. Takže přestože je v Animě spousta „vizuální“ akce, je vždy audiálně zcela přehledná a posluchačům pochopitelná.
Herci vedení Gojdou přistupovali ke svým rolím s hlubokým porozuměním. Zejména Jiří Vyorálek jako komisař Willer dokázal skvěle zužitkovat svou předchozí zkušenost s audioherectvím a velice citlivě interpretovat všechny proměny mnohovrstevnatého charakteru své postavy. Nelze se jmenovitě věnovat všem hercům, za zmínku však stojí ještě Ivana Uhlířová v malé, ale velice důležité roli Luky. Její výkon výborně koresponduje s hrůzu nahánějícími zvuky a dodává jim další rozměr.
Obrovským kladem celého projektu
Anima je veskrze filmová hudba Wojciecha Błażejczyka, která ve spolupráci se zvuky a hereckými výkony vytváří velice sugestivní atmosféru. Zajímavým detailem svědčícím o pečlivosti, s jakou polští i čeští tvůrci k
Animě přistupovali, je způsob, jakým je hudba v díle využívána. Čím víc se blížíme do finále, tím větší prostor hudba dostává. Nejde však jen o prostoduché natahování stopáže, ale o promyšlený plán, jehož prostřednictvím je dosahováno napětí a nejistoty posluchačů. To odpovídá postupnému rozkladu osobnosti, kterým prochází komisař Willer a v přeneseném významu i všichni obyvatelé zmizelé vesnice.
Vůbec nevadí, pokud jste neslyšeli první řadu, Animu 2: Návrat si díky důmyslnému dávkování stěžejních informací užijete i bez znalosti předchozí řady. Pokud ale čekáte, že se tajuplný příběh vyřeší, budete nejspíš zklamáni, na premiéru třetí, zřejmě finální, řady si budeme ještě muset počkat.