Reportáž připravil Pavel Novák.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 8. 2022 (3 min.).
Lit.: Novák, Pavel: ‚Moc bychom se chtěli vrátit domů, ale nemáme kam.‘ Dva příběhy Ukrajinek z polského města Slupca. In web IRozhlas, 25. 8. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Statisíce Ukrajinců našly nový domov v zemích, kam uprchly před ruskou invazí do jejich země. Ta začala před půl rokem. Nejvíc ukrajinských běženců přijalo sousední Polsko. Někteří se už rozhodli vrátit do částí Ukrajiny, které nejsou tolik ohroženy útoky ruské armády. Jiní si v Polsku našli práci a čekají, až válka skončí. Jako Olga z Žitomiru a Marina ze Zaporožské oblasti.
Olga Beževcová bydlí na sídlišti ve městě Slupca ve Velkopolském vojvodství na středozápadě Polska. Přijela i s dcerkou Vasilisou, která před prázdninami dokončila první třídu. V prvních měsících jim ubytování poskytl bankovní úředník Tomasz Czajkowski.
O umístění uprchlíků do rodin v okolí Slupcy se postaral místní kněz. Olga a Vasilisa nejdříve bydlely u Czajkowských v domě. Teď už Olga vydělává a mohla si dovolit přestěhovat se do vlastního bydlení.
„Pan Tomáš nám pomohl najít práci tady nedaleko Slupcy a od dubna tedy pracuji. Teď je to trochu horší, protože se neobsazují všechny směny. Není tolik objednávek, protože hospodářství má problémy všude na světě. Ale díky práci mám možnost si sama pronajímat tento byt,“ říká Olga.
Olga pracuje v továrně na výrobu kartonových obalů. Vystřihování vzorů krabic na velkém stroji není moc zábavné. Už si našla novou práci. Fyzicky náročnější, ale snad zajímavější.
„Doma jsem pracovala v obchodě se stavebninami. Vyřizovala jsem objednávky a rozesílala zboží. Dokonce jsem vedla kolektiv pěti podřízených. No a teď tady vystřihuji z kartonu krabice. To je holt osud,“ směje se.
S manželem se nesetkala od 8.března. Od té doby na Ukrajině nebyla. Vídá se s mužem a Vasilisa s tatínkem jen přes internet. (..)