Oldřich Sklenář, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Ze severní Ameriky, Evropy, Afriky i Asie přicházejí letos zprávy o mimořádném suchu a horku. Na mnoha místech to vedlo ke snížení úrody. Ke klimatickým vlivům se přidávají i války a neschopnost politiků. Jak pomoci zemím, kterým hrozí hlad? A jak to udělat, aby se nemuselo pomáhat zase za rok? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2022. Premiéra 19. 8. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Některé oblasti se stanou obtížně obyvatelnými. To povede k environmentální migraci, míní analytik Sklenář. In web ČRo Plus, 19. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: OSN varovala před globální potravinovou krizí, kterou akceleruje válka na Ukrajině. „V Rusku a na Ukrajině vzniká víc než polovina globální produkce slunečnice, pětina ječmene a osmina pšenice. To samozřejmě má vliv na ceny, stejně jako postoj některých států. Například Indie v květnu zakázala vývoz pšenice v očekávání slabší úrody, je přitom jejím druhým největším producentem,“ uvádí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.
Zdůrazňuje přitom, že úroda se liší podle jednotlivých regionů. Celosvětově má být letos sklizeno o 2,6 procenta více pšenice než loni, zásadní je prý ale otázka dlouhodobé potravinové bezpečnosti.
„Nedopadlo to úplně nejhůř s ohledem na to, jak se snížily výnosy v některých regionech kvůli klimatu, ale může to být rizikem do budoucna. Kdyby se neurodilo ve více částech světě, a to opakovaně, tak hrozí situace, kdy si bohaté státy potraviny nakoupí a ti ostatní budou mít smůlu,“ varuje.
Takzvaná zelená revoluce, která od druhé poloviny minulého století umožnila vyšší zemědělské výnosy, neproběhla ve všech regionech stejnou měrou – ať už kvůli korupci, infrastruktuře, bezpečnostní situaci, nebo nedostatku vůle tamních vlád.
Dostatek potravin je přitom klíčovým faktorem míru a bezpečnosti – právě vysoká cena potravin totiž byla jedním z důvodů pro vypuknutí takzvaného arabského jara v roce 2013. „Odvíjí se od ní nespokojenost místních obyvatel s vládnoucími režimy, která někdy může přerůst až v revoluci,“ konstatuje. (…)