Pražské Kongresové centrum prošlo první zatěžkávací zkouškou půlročního českého předsednictví v Radě Evropské unie. Přivítalo ministry vnitra ze 27 členských zemí a také z Ukrajiny, Moldavska, Švýcarska nebo Norska. Moderuje Martina Mašková.
Hosty jsou Pavel Novák, reportér Českého rozhlasu; Andrea Krchová, ředitelka konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty; Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství; Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Natočeno 2022. Premiéra 12. 7. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.; 21 min.).
Lit.: Mašková, Martina: Ukrajinky často hledají flexibilní zaměstnání. Potřebují kombinovat práci a péči o rodinu, uvádí šéf svazu průmyslu Prouza. In web ČRo Plus, 12. červenec 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku války na Ukrajině emigrovalo do zemí Evropské unie více než šest a půl milionu uprchlíků. Česko, Polsko a Estonsko nesou největší zátěž pomoci v přepočtu na obyvatele. Jen k nám přišlo od konce února více než 150 tisíc dětí ve věku šest až patnáct let, dvě třetiny z nich zatím nenastoupily do škol. Jakým způsobem je možné uprchlíkům pomoci uplatnit se na trhu práce a integrovat se do společnosti? Jak se na potřeby ukrajinských dětí připravuje školství?
Dlouhodobé zaměstnání si u nás hledá 80 procent příchozích z Ukrajiny. Uplatnění najdou zejména ve zdravotnictví a sociálních službách, které na práci migrantů spoléhají dlouhodobě. Dalším sektorem je cestovní ruch, kde se jedná především o pomocné práce.
„To jsou práce, které se dají dělat na kratší úvazky. Dají se tam plánovat směny a často vidíme, že se třeba domluví tři Ukrajinky – dvě chodí pracovat, třetí se stará o děti. Velký požadavek řady Ukrajinek je flexibilita, aby mohly kombinovat práci a péči o rodinu,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Jedním ze zásadních problémů je jazyková bariéra. Přestože téměř 60 procent příchozích má vysokoškolské vzdělání, pracují většinou ve výrobě. Lidí s vysokoškolským vzděláním je však na českém trhu práce nedostatek.
„Řada nadnárodních firem ani nepotřebuje češtinu, spíše potřebují dobrou angličtinu, a to je věc, kterou jim dokáže řada Ukrajinek nabídnout, protože mají vzdělání a zároveň zkušenost, pracovaly v bankách, v marketingových agenturách a podobně. To je velmi jednoduše přenositelná znalost,“ dodává Prouza. (…)