Do bojů II. světové války se zapojila řada žen a stejně to platilo i o československých zahraničních vojenských jednotkách. V pořadu Historie Plus jsme se zaměřili na tři zdánlivě zcela rozdílné světy. Na východní frontu, kde se ženy, i když bojovat přímo neměly, občas dostávaly do žhavých válečných zón. Dozvíte se více o působení československých žen v britských armádních pomocných sborech. A vypravíme se s nimi také do africké pouště na Střední východ. Co měly tyto ženy společného a co je naopak rozdělovalo? Pořad připravila Naďa Reviláková.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 5. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.). Repríza 26. 4. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Lit.: Reviláková, Naďa: I ženy chtěly na frontu. Čechoslovačky ve vojenských jednotkách za druhé světové války. In web ČRo Plus, 21. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.
Historikům se podařilo dopočítat přibližně tisícovky československých žen, které působily na východní frontě. Vstoupily do našich jednotek nebo byly součástí Rudé armády. Pokud však hovoříme o Češkách, či Slovenkách, není to tak úplně přesné, národnostní složení bylo podstatně pestřejší. Patřily mezi ně Rusínky, či Volyňské Češky, nebo třeba Ukrajinky, které se za Čechy provdaly.
V našich armádních jednotkách se nepočítalo s tím, že se ženy zapojí do bojů se zbraní v ruce. Působit měly hlavně v zázemí, i když i zdravotnice se často dostávaly do přímého ohrožení života. Například při vojenské operaci na Dukle na podzim 1944 zahynulo pět československých žen. A to byla také naštěstí jediná doložitelná úmrtí našich žen v bojích, na která historici přišli. (…)