Markéta Šestáková (1), Eva Danišová (2-3), Michal Šamko (4), Patrik Banga (5). Z antologie Všude samá krása připravil Dominik Mačas. Z romštiny přeložila Karolína Ryvolová. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Jana Kubátová (1-3) a Jaroslav Matějka (4), Martin Zahálka (5).
Natočeno 2022. Premiéra 14. – 18. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 4. dílu 8. 4. 2024, 3. dílu 9. 4. 2024, 2. dílu 10. 4. 2024, 1. dílu 11. 4. 2024, 5. dílu 12. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k Mezinárodnímu dni Romů.
Obsah: 1. Buchty, Natáčení, Goja, Kino. Groteskní vzpomínkové příběhy romské prozaičky a výtvarnice. – 2. Moji milí, Balíky, Zajda. Láskyplné vzpomínky romské prozaičky na její dětství a prarodiče. – 3. Jak mě dědeček vystrašil, Holčička s nudlí u nosu, Kozačky. Láskyplné vzpomínky romské prozaičky na její dětství a prarodiče. – 4. Jak jsme dřív žili. Idylické dětství na vesnici končí nástupem do základní školy. – 5. Žižkovák. Vzpomínky na domov, který zůstává jeho domovem, i když už dávno žijete někde jinde. Vzpomínky na dětství, kamarády, na soužití s gádži, ale i s Romy z jiných pražských čtvrtí, a také na hudební začátky a postupnou proměnu Žižkova po roce 1989.
Lit.: Mačas, Dominik: Vakeriben pal o dada. Vyprávění romských spisovatelů z antologie Všude samá krása. In web ČRo 3 Vltava, 8. duben 2024 (článek). – Cit.: Dne 8. dubna je Mezinárodní den Romů. V tento den v roce 1971 byla založena Mezinárodní romské unie. Svátek připomíná romskou kulturu i problémy, se kterými se současná romská komunita potýká. Ve vltavské Povídce k Mezinárodnímu dni Romů uvádíme sérii vyprávění romských autorů. (…)
Vakeriben neboli vyprávění příběhů patří k prastaré romské tradici. Některé typy vyprávění dokonce v průběhu času nabyly i jistou formální podobu. Jedním z těchto epických žánrů slovesné kultury Romů je vakeriben pal o dada – vyprávění o předcích a jejich skutcích. V rodové paměti se tak z generace na generaci udržuje nejen obraz předků a jejich života, ale i obraz historických událostí, které prožily.
V roce 2021 vydalo nakladatelství Kher, které se zaměřuje na romskou literaturu, antologii Všude samá krása. Shromáždilo zde drobné texty dvou desítek romských autorů, které zaznamenávají vakeriben pal o dada – příběhy jejich rodin v průběhu 20. století.
Michal Šamko: Jak jsme dřív žili
Ve vzpomínkové próze se autor vrací do časů svého dětství v Radkyni nedaleko Nové Paky, kam se jeho rodiče přistěhovali ze Slovenska. Vzpomíná na své idylické dětství v kruhu rodiny, na své milující rodiče a sourozence a také na poklidné soužití s gádži. Idyla končí (jak je ale patrné i z obdobných vzpomínek dalších romských autorů) s jeho nástupem do školy. Pro ostatní děti je jako cikán terčem posměchu a opovržení…
Prozaik a básník Michal Šamko (1967) patří ke střední generaci současných romských autorů. Žije ve Staré Pace a pracuje ve stavebnictví.
Eva Danišová: Jak mě dědeček vystrašil, Holčička s nudlí u nosu, Kozačky
Vyprávění z povídkového cyklu Moji milí. Eva Danišová zde vzpomíná na své nejbližší, zejména milovaného dědečka Barovčáka a babičku Haňu, kteří ji vychovávali. Její láskyplné dětství se ale neobešlo ani bez dramatických událostí. I o nich ale Eva Danišová vypráví s nadsázkou a smyslem pro humor.
Eva Danišová (1959), prozaička, překladatelka a sociální pracovnice, žije v České Třebové. Je autorkou řady povídek a pohádek.
Eva Danišová: Moji milí, Balíky, Zajda
Další tři vyprávění z povídkového cyklu Moji milí, ve kterých autorka vzpomíná na své nejbližší. Líčí své milované prarodiče, jejich těžký život, ale i s jejich vrtochy, zvláštnosti a často bouřlivé emoce. Dává nahlédnout do života uvnitř rozvětvené rodiny a vypráví o soužití s gádži, tak jak ho sama zažila a viděla svýma dětskýma očima.
Markéta Šestáková: Kamna, Buchty, Natáčení, Goja, Kino
Příběhy z cyklu Má báječná rodina. Autorka v nich vzpomíná na prarodiče svého manžela, na starostlivou babičku a čiperného dědečka, který se rád napil. Její příběhy mají často groteskní ráz, ale také voní buchtami a rodinnou pohodou, byť ta často netrvá dlouho…
Markéta Šestáková (1952) je výtvarnice, prozaička a autorka řady pohádek. Narodila se v Českých Budějovicích, kde také doposud s rodinou žije. Věnuje se uměleckému vyšívání.
Patrik Banga: Žižkovák
Ve vzpomínkové próze se autor vrací do časů svého dětství, kdy na Žižkově „téměř v každém domě bydlela nějaká teta, která nám dala najíst, když jsme měli hlad, nebo nás nechávala u sebe doma, kde jsme si hráli s jejími dětmi“. Vypráví o domově, který zůstává jeho domovem, i když už dávno žije někde jinde. Vzpomíná na své kamarády, na soužití s gádži, ale i s Romy z jiných pražských čtvrtí, na své hudební začátky a také na postupnou proměnu Žižkova po roce 1989.
Patrik Banga (1982) patří k nejmladší generaci romských autorů. Původní profesí je programátor, dnes ale působí především jako novinář. Věnuje se také hudbě, je multiinstrumentalista, s bratrem Radoslavem, známým jako Gipsy, spoluzakládal kapely Syndrom Snopp a Gypsy.cz. S Českým rozhlasem spolupracoval na pohádce O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi a ztvárnil zde i hlavní roli.