Evropská unie, Spojené státy a další země oznámily první vlnu sankcí vůči Rusku – bude to stačit na zastavení ruských vojsk při jejich postupu na Ukrajinské území? Jaké diplomatické možnosti ještě západ má a co by mohl být bod zlomu? A v jaké situaci nyní vlastně jsou Doněcká a Luhanská republika a obyvatelé – hlavně v těch částech území, které jsou ještě plně pod kontrolou Ukrajiny? Moderuje Šárka Fenyková.
Hosty byli Miloš Vystrčil, ODS, předseda Senátu; Jakub Landovský, velvyslanec České republiky při NATO; Petr Kolář, bývalý velvyslanec ve Washingtonu a Moskvě; Jan Šír, politolog, Katedra ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Natočeno 2022. Premiéra 23. 2. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Lit.: marz – Fenyková, Šárka: Miloš Vystrčil: Věřím, že sankce jsou maximálně efektivní při minimálním dopadu na nás. Ale pocítíme je. In web ČRo Plus, 23. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Evropská unie, Spojené státy a další země, třeba Japonsko, Austrálie nebo Kanada, už zveřejnily první balík sankcí, které zavádí proti Rusku v souvislosti s jeho kroky vůči Ukrajině. „Je to důležitý první krok, který má vést k tomu, aby Rusko zastavilo svou agresi. Pokud se ukáže, že sankce nebyly dostatečné, dá se počítat s tím, že by jak EU, tak USA a další spojenci mohli ještě přitvrdit,“ očekává předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Vystrčil předpokládá, že zvolená míra sankcí je dobře promyšlená, stejně jako případný další postup: „Věřím, že sankce začínáme fázovat takovým způsobem, aby byly maximálně efektivní při minimálním dopadu na ty, kdo je realizují.“
Nějaká cena za demokracii se ale musí platit, uvažuje Vystrčil a dodává, že myšlenka na zastavení agresora, aniž bychom sami pocítili jakýkoliv diskomfort, by byla naivní.
„Tím, že chráníme Ukrajinu a její nezávislost a celistvost, chráníme ostatně také sebe – Českou republiku a jiné demokratické země, které by mohly přijít další na řadu,“ zdůrazňuje. (…)