Jiří Peňás, literární publicista a spisovatel. Člověk se v 90. letech mohl začít svobodně věnovat svému duchu, začít cestovat, číst do té doby nedostupné knihy, obnovit rodinnou firmu nebo založit farmu, říká v reakci na populární televizní seriál Devadesátky. A už přes deset let píše každý týden do médií krátký záznam z výprav po Česku či blízkém zahraničí. Jak vypadal intelektuální kvas v 90. letech? Jak dnes hodnotíte Havlovu a Klausovu roli v průběhu 90. let? A řeknete si někdy po výletu, že tam jste snad ani jezdit nemusel? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Devadesátky své oběti měly. Establishment starého režimu si to ale zasloužil, míní publicista Jiří Peňás. In web ČRo Plus, 21. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Devadesátky byly skutečně turbulentní. Byly bouřlivé a byly i zásadním způsobem převratné,“ říká literární publicista Echo24 a Týdeník Echo Jiří Peňás. Stejnojmenný televizní seriál České televize podle publicisty nebyl míněný jako obraz doby, navíc jde o kriminální seriál. Je tak logicky zúžen jen na orlické vrahy či „mafiána“ Ivana Jonáka. Devadesátky ale měly podle publicisty i své oběti.
„Určitě měly. Nejen ty, které skončily v přehradě a sudech, ale i lidé, kteří byli spjati s minulým režimem. Na který nějakým způsobem vsadili, přestože to byla menšina společnosti. Teď to řeknu drsně, ale do určité míry si to zasloužili. Myslím tím především establishment starého režimu. I když je pravdou, že to bylo velmi sametové,“ uvažuje v pořadu Osobnost Plus.
Lidé spjati s minulým režimem si do určité míry zasloužili být obětmi. Jiří Peňás
„Oni to mohli nést úkorně a taky to celou dobu úkorně nesli a nikdy se s tím úplně nesmířili. Nic se jim nestalo, ale pořád budou mít řeči o tom, jak byl ten minulý režim nějakým způsobem lepší.“
Další oběti pak podle Peňáse najdeme v sociálně slabších částech společnosti.
„My z pražského pohledu nevidíme, co se dělo v té době v průmyslových regionech – a tam se skutečně zavíraly fabriky a tak dál. Myslím, že ztráty nebyly zdaleka tak velké, jak by mohly být – a jak byly například po roce 1948. Tehdy byly zcela likvidovány společenské třídy – velmi tvrdě to odnesli sedláci anebo drobní živnostníci. V devadesátkách se nic takového nedělo,“ připomíná