Napětí kolem Ukrajiny nepolevuje, ačkoli Moskva tvrdí, že se část vojáků vrací od hranic do kasáren. Jaká by měla být zahraniční a bezpečnostní politika Ukrajiny, aby už nebyla rozbuškou mezi Západem a Ruskem? Je řešením neutralita a v posledních dnech často skloňovaná finlandizace? A měly by západní státy přistupovat k rozšiřování Severoatlantické aliance obezřetněji, než v 90. letech, kdy do NATO vstoupila většina zemí bývalého východního bloku? Připravila Karolína Koubová.
Hovoří ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Británii a Izraeli a někdejší senátor Michael Žantovský a bývalý velvyslanec v Jihovýchodní Asii a Alžírsku a exposlanec Milan Šarapatka.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).
Lit.: oci – Koubová, Karolína: Agrese Ruska v Gruzii, na Krymu a v Donbasu je nepochybná. A tam NATO plány nemělo, říká Žantovský. In web ČRo Plus, 16. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropskou bezpečnost je třeba tvořit s Ruskem, ne proti němu, tvrdí německý kancléř Olaf Scholz. Jak by tedy měla vypadat evropská bezpečnost podle ruských představ? „Ukrajina by se ambice vstupu do NATO měla nepochybně vzdát a považuji za nepochybné, že se členem NATO nikdy nestane,“ soudí bývaly velvyslanec i poslanec Milan Šarapatka. Ředitel Knihovny Václava Havla a exdiplomat Michael Žantovský věří, že Ukrajina má suverénní právo se rozhodnout nebýt členem Aliance.
„A jestli se rozhodne členem být, je to společné rozhodnutí její a Severoatlantické aliance,“ zdůrazňuje Žantovský, který dříve působil jako velvyslanec v USA, Velké Británii a Izraeli.
„Členství Ukrajiny v NATO ale nejbližších pěti deseti letech nikdo neplánoval. O to je dnešní situace absurdnější. A je také o to jasnější, že ji vyvolalo Rusko a Vladimir Putin. Je to uměle vyvolaná krize jednoznačně z ruské strany,“ dodává Žantovský. (…)