V pořadu Historie Plus zavítáme na pražský dvůr Rudolfa II. Připomeneme politickou i náboženskou situaci v říši a mimořádné umělecké sbírky císaře Rudolfa, od jehož úmrtí v lednu uplynulo 410 let. Připravila Michaela Krčmová.
Natočeno 2022. Premiéra 12. 2. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.).
Lit.: Krčmová, Michaela: V jeho jednání nebylo nic z velkopanského vystupování, zaznamenal benátský vyslanec o císaři Rudolfu II. Přestože byl schopným politikem i velkým mecenášem. In web ČRo Plus, 12. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nelehké období Rudolfovy vlády provázelo neustálé vnější nebezpečí ze strany Osmanské říše a doma náboženské rozbroje mezi katolíky a protestanty požadujícími politická práva. Ač jeho pověst jako panovníka vyniká spíše v oblasti umělecké a vědecké, byl i schopným politikem.
Dostalo se mu kultivované výchovy na dvoře španělského krále Filipa II., jehož sestra Marie Španělská byla Rudolfovou matkou. Tam se také seznámil s bohatými uměleckými sbírkami svého strýce a kromě královského vzdělání a dvorské etikety si ze Španělska odvezl také celoživotní lásku k umění a magickým vědám.
Z pera benátského vyslance Geronima Soranza u císařského dvora se zachovala tato Rudolfova charakteristika: „Byl spíše malé postavy, docela pěkného vzrůstu a poměrně rychlých pohybů. Jeho bledý obličej, ušlechtile formované čelo, jemně vlnité vlasy a vousy i velké oči, dívající se s jistou mírností kolem sebe, vyvolávaly ve všech, kteří ho potkali, hluboký dojem.“
Na trůn nastoupil v roce 1576 a za své sídelní město si zvolil Prahu. Jeho dvůr čítal více než tisíc osob, které se staraly o chod dvora a císařské domácnosti. Sběratelská vášeň a mecenášství se projevovaly tím, že do Prahy zval nejlepší umělce a učence své doby, nákupčím uměleckých předmětů zadával četné akvizice. V Rudolfově kunstkomoře prakticky nechybělo nic, co by do té doby nedokázal vytvořit člověk nebo příroda. (…)