Hned nadvakrát se naše země vracela k partnerství s naším největším sousedem, Spolkovou republikou Německo. Nejprve v roce 1992 formou smlouvy, o pět let později zvláštní deklarací. Složitý vývoj česko-německých vztahů připomene v pořadu Archiv Plus Jan Sedmidubský.
Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Čtvrt století po česko-německé deklaraci. In web ČRo Plus, 28. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 21. ledna 1997 přiletěl do Prahy tehdejší německý kancléř Helmut Kohl se svým ministrem zahraničí Klausem Kinkelem, aby tu slavnostně podepsali dokument slibující otevřít novou kapitolu česko-německých vztahů. Do značné míry se tak stalo, ale cesta k tomuto okamžiku nebyla jednoduchá. V Archivu Plus si tentokrát připomeneme některé okamžiky, které k podpisu vedly a co všechno se okolo deklarace odehrávalo.
Polovina 90. let už není doba žádných velkých líbánek mezi Českem a jeho západními partnery, přičemž Německo byl zvlášť specifický případ. Oproti roku 1990 to byl jednoznačně kontrast. Když se Václav Havel hned na začátku roku 1990 vydal na svou první zahraniční cestu do Berlína a Mnichova, byla to cesta plná veselé euforie bývalých disidentů, kteří se za pochodu učili politice a s klasickými návštěvami na nejvyšší úrovni to mělo málo společného.
Ještě v průběhu roku 1990 se Havlovi dařilo kormidlovat československou diplomacii směrem k symbolickým návštěvám, o kterých se soudilo, že dokážou zahladit rány minulosti. V případě reciproční návštěvy německého prezidenta Richarda von Weizsäckera 15. března 1990 se mu to podařilo, v Praze tehdy oba prezidenti pronesli významné projevy, ve kterých kriticky zhodnotili minulost a zároveň ukázali cestu do budoucnosti. Totéž se úplně nepodařilo při výročí Mnichova v září 1990, kdy chtěl Václav Havel do Prahy pozvat společně Margaret Thatcherovou a Francoise Mitteranda. Přijeli ale už v půlce září a každý zvlášť. (…)