Příběhy signatářů Charty 77 se neodehrávaly jen v Praze. Situace disidentů mimo velká města byla daleko složitější – jak popisuje Vít Homolka v dokumentárním pásmu, které připravil Vít Pohanka. Technická spolupráce Valérie Racmanová.
Hovoří básník Vít Bohumil Homolka a historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Natočeno 2022 (?). Premiéra 8. 1. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 52 min.). Repríza 9. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:07 h.); 8. 2. 2025 (ČRo Plus, 52 min.).
Lit.: Pohanka, Vít: Jako škůdce a přímo na talíři StB. Básník Vít Bohumil Homolka podepsal Chartu 77 na malém městě. In web ČRo Plus, 8. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je rok 1977 a letním hitem je Robinson Jiřího Korna. Drtivá většina posluchačů si o osamělém pobytu na exotickém ostrově může nechat leda tak zdát. Někteří se ale pro společenskou robinzonádu dobrovolně rozhodli – když podepsali Chartu 77 a bydleli někde na malém, venkovském městě. Byli sice obklopeni lidmi, ale represivní složky komunistického režimu se je snažily ze všech sil izolovat a vykreslit jako naprosté, byť viditelné ztroskotance.
„V Praze se ztratíte. V Brně se taky ztratíte, i když to bude o něco těžší. Ale ve městě velikosti Žďáru nad Sázavou nebo Jindřichova Hradce se neztratíte,“ vysvětluje historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Chartista a básník Vít Bohumil Homolka ze Žďáru nad Sázavou se na perzekuci s odstupem času dívá s nadhledem: „Za trest mě přesunuli do Svratky, do hospody 4. cenové skupiny, a mysleli si, že se tam budu trápit. A já jsem se tam naopak velmi rychle zabydlel, s místními jsme si kápli do noty a měli jsme se rádi.“ (..)