Hostem Hovorů je historik umění Jan Royt. Pro které lidi je umění důležité? Jak působí podvědomě na celou společnost? Kultivuje i toho, kdo k němu nemá vztah? Co je pro něj samotného kýč a má také „právo na existenci“? Tyto a další otázky v Hovorech, moderuje Eva Hůlková.
Natočeno 2021 (?). Premiéra 2. 1. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: marz – Hůlková, Eva: Zakazovat hry s Othellem je zrůdné. Nechme umělcům svobodu, vyzývá kunsthistorik Royt. In web ČRo Plus, 2. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Myslím si, že dialog s lidmi a konfrontaci mých názorů, které nemusí být vždy pravdivé, je dobré zažít,“ říká kunsthistorik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt. Dodává ale, že mu vadí, když diskutují lidé, kteří nemají co říct. „Nevzdělaní lidé to nahrazují arogancí a hraním si na něco, čím nejsou. To je to nejhorší, co vůbec může být. Myslím, že je to dané tezemi, že musíte být za každou cenu úspěšný. “
V životě se řídí heslem „pracuj a pánbůh ti pak pomůže“, které se snaží naplňovat i coby vysokoškolský pedagog. Rozdělit se o své znalosti s druhými totiž považuje za vnitřní povinnost: „Je to ale spojeno s radostí – jsem toho povinován sobě, Bohu a bližním.“
Jan Royt se netají tím, že je věřící katolík, přestože byl pokřtěn v církvi evangelické. „A moje manželka je farářkou Církve československé husitské, takže mám velice pozitivní vztah ke křesťanství jako takovému.“
Umění, o kterém od devadesátých let přednáší nejen na Filozofické, ale i Katolické teolofické fakukltě Univerzity Karlovy, Akademii výtvarných umění nebo ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, je podle Jana Royta bytostnou potřebou člověka.
„Je to něco, co je pro člověka naprosto nezbytné a duchovně potřebné,“ domnívá se. (…)