Kinga Krzemińska. Superprodukce. První série audioseriálu. Překlad Jarmila Horáková. Dramaturg a úprava textu Petr Gojda. Mistr zvuku českého znění Jiří Suchánek. Mix dialogů a postprodukce Kamil Sajewicz, Stereotyp studio. Hudba Wojciech Błażejczyk. Použitá hudba F. X. Gruber (píseň Tichá noc, úprava P. Josef Olejník, zpívá vokální sbor Schola OP při dominikánském kostele v Olomouci). Produkce českého znění Marta Menes. Zvukový plán Tomasz Bogacki. Režie Petr Gojda.Vyšetřování případu zmizení pětadvaceti osob zavádí v mrazivém hororu Anima poručíka Jakuba Willera do zapadlé příhraniční vesničky. Přijít záhadě na kloub však znamená vykročení ze známého světa s realistickými obrysy do neznámého a temného, který ten náš zcela přesahuje.
Anima je desetidílný audioseriál z produkce Audiotéky. Scénář Kingy Krzemińské společnost nejprve uvedla v polském provedení, na přelomu roku 2021 a 2022 se pak dočkali i čeští posluchači. Režisérem českého znění je zkušený dramaturg, moderátor a režisér Petr Gojda, pracovně ukotvený především v Českém rozhlase Vltava. Krom populárního žánru mysteriózního hororu láká Anima k poslechu také hvězdným obsazením v čele s Jiřím Vyorálkem a Vandou Hybnerovou v titulních rolích. Menších, ale výrazných partů se zhostili například Jana Boušková, Zuzana Kronerová nebo Jan Vlasák.
Mám za to, že současní autoři krimi, hororové či thrillerové literatury to nemají jednoduché. Po mnoha letech intenzivního vývoje těchto žánrů snad ve všech myslitelných uměleckých a popkulturních odvětvích je těžké přijít s obsahově i formálně originálním dílem. Narativní prvky se často opakují, člověk už je do určité míry otupělý vůči brutálním popisům zločinů, děsivým monstrům a podezřele opuštěným objektům. Je tedy vždy osvěžující najít dílo, v němž dobře funguje příběh i emocionální účinek, a které dokáže variace známých motivů postavit do nových kontextů. Animu považuji za jedno z nich.
Seriál napsala jeho autorka pro audio zpracování a vedle postupného rozplétání (či zaplétání?) příběhu tak netradičně ohledává i potenciál zvukového média. Roli hraje to, co postavy slyší, ale i to, co neslyší, obojí s podobně děsivým účinkem. Jak ostatně Krzemińska uvedla pro Planet Dark, inspirací jí byla noční můra, kdy zlo bylo pouze zvukem. Právě nedefinovatelná podoba hororového zla ponechává prostor naší představivosti a je o to více působivá. Imaginativní sound design, jenž vykresluje signifikantně animální zlo, je výsledkem polské produkce. Přestože v posledních dílech jsou opakující se zvukové motivy poněkud nadužívané, daří se jejich prostřednictvím gradovat napětí až do samotného závěru. Příjemně mrazivá je také atmosféra zlověstně ztichlé, předvánočně zasněžené vesničky, na kterou se, jak říká jedna z postav, „pokaždé zapomnělo“.
Příběh nestaví na prvoplánovém násilí. Objevují se známé motivy: přítomnost sevřené komunity obyvatel odlehlé vesničky, dávná tajemství a zločiny, které vyplouvají postupně na povrch, paranormální jevy i děsivé noční můry. Scénář s nimi ale pracuje funkčně, akcentuje dynamickou akci a dialogy, které místy ozvláštňuje využití nahrávek, telefonátů nebo rádiového vysílání. Zároveň se tvůrcům daří dávkovat informace postupně a střídat vypjaté a zvukově bohaté scény s intimnějšími, abychom při poslechu mohli chvílemi vydechnout.
Barvitý zvukový plán doplňují vesměs výborné herecké výkony v čele s Jiřím Vyorálkem. Perspektivou jeho vyšetřovatele nahlížíme na fungování malé policejní stanice se vším kolegiálním špičkováním i konflikty s nadřízenými, vyslýchání svědků i postupný rozklad rodinných vazeb zkoušených policistovou rostoucí posedlostí případem. Vyorálek ztvárňuje příjemně civilně vývoj své postavy od laxního policisty přes zdatného vyšetřovatele až po pološíleného a osamělého muže, horečnatě pátrajícího na vlastní pěst. Není to ostatně jeho první role v kategorii svérázného detektiva, povedená je jím načtená série audioknih skandinávské krimi Henninga Mankella nebo inscenace románu z alternativní historie Otčina v produkci Českého rozhlasu.
Jelikož až po reakcích posluchačů na poslední díl odvysílaný začátkem ledna 2022 vyšlo najevo, že příběh bude dále pokračovat ve druhé sérii, některé pasáže zatím nelze hodnotit. Především motivy podporující paranormální linku příběhu mohou působit nadbytečně, příliš rozvlekle či uměle, ale možná jejich čas a pravý význam teprve přijde – avizován je podzim tohoto roku.
Poslech seriálu Anima je příjemným (celkově téměř pětihodinovým) zážitkem. Atmosféra a sugestivnost zvukového provedení vás dokáže vtáhnout tak, že se zatajeným dechem čekáte, co se bude dít dál. O to více pak možná zaskočí, že se závěrečným dílem dostane posluchač odpovědi pouze na některé otázky. Zda finální rozuzlení celého případu nalezneme ve druhé sérii, není známo, ale já to tedy určitě budu chtít zjistit!
Lit.: Smolíková, Klára: Vyšetřování naslepo. In web Naposlech.cz, 4. 4. 2022 (recenze). – Cit.: Na filmy se hlavně díváme. Aspoň většina lidí si to myslí a v kině divákům opravdu nezbývá nic jiného než upínat zrak na plátno. Zvukovou stopu pomíjíme. Doma už je to jiné. Od obrazovky odbíháme, snažíme se při sledování filmů a seriálů vařit, večeřet či žehlit, z obrazu nic moc nezachytíme a v ději se orientujeme především podle dialogů. Leckoho tedy už možná napadlo, zda by se zážitek z televizního seriálu nedal zprostředkovat pouze audiální. Tedy vše podstatné sdělovat jen hlasem a zvukem, doprovodný obraz nechat na představivosti posluchače. Mysteriózní Anima z produkce Audiotéky se o takový poslechový krimiseriál snaží.
Děj, jehož hnacím motorem je výhradně přímá řeč, nás zavádí na oblastní policejní stanici malého městečka, které se začíná těšit na Vánoce. Ani komisař Jakub Willer tedy není nadšen, když mu pošťák přijde oznámit zmizení celé vesnice. Na rozdíl od své nadřízené Šírové to považuje za vtip. Nakonec se z hlášení popleteného Šulka stane děsivá noční můra, která rozleptává celé město a nejvíce samotného komisaře.
Herec Jiří Vyorálek modeluje svého Willera s rozmyslem, hlasem, který zprvu odráží znuděnost policejní rutinou, postupně však nabírající rozhodnost, která se v závěru láme až do maniakální posedlosti vypátrat, co se s pětadvaceti vesničany stalo. Koneckonců Vyorálek patří mezi oblíbené interprety detektivního žánru. Posluchači si ho zamilovali v audioknižním vydání knih Henninga Mankella popisujícími vyšetřování komisaře Wallandera. Jenže v případě Animy jakýkoli vypravěč chybí, a tak Vyorálek svým hlasem zprostředkovává posluchačům jen to, co sobě či spíše ostatním postava Willera říká.
Z téměř třicítky herců, kteří se na nahrávce podíleli, je nepřeslechnutelná zejména Vanda Hybnerová v roli Willerovi nadřízené, která odstiňuje svůj hlasový projev od nadřazené odměřenosti k chápající kolegyni. Ani Šulek Miroslava Hanuše nemá jen jednu polohu, dokáže být zmatený, vychytralý i vtipný, přestože scénář sám jej k tomu vyloženě nevybízí. A přesně tenhle herecký přístup, který se nevyleká vážností a až hororovým formátem celé kauzy, ale ponechává si lehký odstup a hravost, odlišuje českou Animu od polského originálu. Koneckonců i hlas Aleny Zárybnické linoucí se z rádia při předpovědi počasí je odkazem, který pobaví.
Ve spojení špičkových hereckých výkonů a dokonalé zvukové stopy pak vynikne jedinečnost této dramatizace. Zlo, které za hrůznými zločiny v odlehlé vesnici stojí, se ohlašuje zvukem. Postavám šumí v uších, ony ani posluchači netuší, co doopravdy slyší a co jsou halucinace. Někteří raději neslyší vůbec. Z poslechu mrazí, i když se se sluchátky na uších procházíte slunečným jarním dnem. Přesto však podobnost s filmovým zpracováním občas vkrade do podvědomí nutkání aspoň na chvíli se podívat na obrazovku a zkontrolovat, jak scéna vypadá. Poslech bez zastřešujícího vyprávění přece jen vyžaduje jiný typ soustředění.
Na závěr si neodpustím jednu výtku – Anima ze současných seriálových zvyklostí přebírá i jeden nešvar. První sérií případ k rozřešení nedospěje, a tak nezbývá než měsíce čekat na další pokračování.
Lit.: Čtvrtlíková, Kristýna: ANIMA: Audiohoror se sváteční atmosférou, kterou přetne náhlé mizení lidí. In web Planet Dark, 18. 11. 2021 (článek). – Cit.: Šťastné a veselé v audioseriálu Anima rozhodně nečekají kriminalistu, jemuž o Vánocích přistane na stůl mysteriózní případ.
Vánoce získaly nálepku svátků klidu a míru, které by si rád dopřál i poručík Jakub Willer, jemuž propůjčil hlas Jiří Vyorálek. Namísto toho zaznamená policejní stanice ve městě na severu Čech, kde protagonista pracuje, těžko pochopitelné hlášení. V nedaleké vesnici za lesem dochází k nevysvětlitelnému mizení jejích obyvatel. Rozkrývání záhadné kauzy postupně vede k odhalení nekalého přeshraničního obchodu a k vyplouvání starých křivd tamních lidí.
Za temným příběhem nazvaným ANIMA stojí polská autorka Kinga Krzemińska, jež se po dvou sériích humorné detektivní audioknihy Strážmistr Cuff vůbec poprvé pustila do hororového žánru. „V komedii a hororu se napětí buduje zcela odlišně, používáte jiné nástroje a vzdálenost mezi hlavní postavou a publikem je rozdílná. Řekla bych, že v hororu mají diváci k pocitům hrdiny mnohem blíže. Výzvou je pak zachytit tyto emoce uvěřitelně,“ řekla pro Planet Dark Krzemińska.
Inspirace k tvůrkyni přišla během snění, kdy ji, jak tvrdí, přepadla ‚zvuková noční můra‘. „Oním zlem ve snu byly pouze a jen zvuky. Když jsem pak o něm vyprávěla kamarádovi Krzysztofu Komanderovi, jenž je mimochodem režisérem polské verze Animy, ponouknul mě, abych tento nápad nadhodila Audiotéce,“ vysvětlila zrod námětu.
Časově děj zasadila do zimních ‚magických‘ dnů, které v Animě naberou podstatně děsivý směr. „Během Vánoc se veškerá práce zabrzdí. Líbilo se mi nastolit takovou pomalou náladu v opozici s obvykle rychlým městským životem,“ doplnila autorka. (…)
