Historický magazín Historie Plus se ohlédne za nejstaršími dějinami Romů v českých zemích. Toto kočovné etnikum pocházející z Asie prošlo díky své kulturní i fyzické odlišnosti staletími represe, než se tu mohlo natrvalo usadit. Provází Veronika Kindlová.
Hovoří historik Pavel Himl z katedry antropologických studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Natočeno 2021. Premiéra 25. 9. 2021 (ČRo Plus, 16:33 h.). Repríza 27. 11. 2022 (ČRo Plus, 9:33 h.).
Lit.: Kindlová, Veronika: Historie Romů v českých zemích? Míň než žebráci a tuláci. In web ČRo Plus, 25. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejpočetnější národnostní menšinou v České republice jsou Romové. Odhadem představují něco přes dvě procenta obyvatel. Podle historiků žijí v českých zemích nejméně od konce 15. století. Jak uvedl historik Pavel Himl z katedry antropologických studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, zdá se, že zpočátku byly vztahy mezi příchozími Romy a usedlým obyvatelstvem docela dobré.
Ovšem v rámci vytváření moderního státu panovníci usilovali o kontrolu nad všemi procesy ve svých zemích, a tak se snažili Romy jako cizí element vytlačit.
Romové začali být obviňováni ze špionáže ve prospěch Turků, ze žhářství a v souvislosti s tím vykazováni ze země. Rozeběhlo se pronásledování a vyhánění, jak na úrovni zemské, tak jednotlivých panství. Romové se ocitli v bezvýchodné situaci. Žili v právním vakuu: nebyli ničí poddaní, a tedy neměli právo se nikde usadit a založit domov. Z jednoho panství byli vypuzováni do dalšího. Svého času dokonce platilo, že je kdokoli může beztrestně zabít. Měli horší postavení než žebráci nebo tuláci.
Represe vyvrcholily na přelomu 17. a 18. století. Tehdy byly vypovězeným Romům uřezávány uši nebo vypalovány cejchy. Když byl člověk takto označený znovu na území, odkud byl již jednou vykázán, dopaden, byl popraven. Osiřelé romské děti pak byly dávány na výchovu do rodin usedlých obyvatel. (…)