Připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Petr Kostrhun, vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea. Ukázky čte Viktor Skála.
Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 8. 5. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 20 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Máme rádi cimrmanovské příběhy z historie vědy, říká spoluautor knihy o Karlu Absolonovi. In web ČRo Brno, 7. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si rozhovor o knize, kterou v nakladatelství Academia vydali Petr Zajíček, Martin Oliva a Petr Kostrhun.
Publikace s názvem Karel Absolon. Objevitel, manažer, vědec představuje Absolona jako významnou osobnost spjatou se zpřístupněním dna propasti Macocha, s archeologickými výzkumy korunovanými nálezem Věstonické venuše či s vybudováním brněnského pavilonu Anthropos. Tři spoluautoři však Absolona na čtyřech stovkách stran přibližují do větší šíře i hloubky – z hlediska jeho životního příběhu, jako biospeleologa, speleologa, archeologa a manažera. Závěrečná kapitola je věnována době poválečné a posledním rokům Absolonova života. Publikace obsahuje množství archivních fotografií a Martin Oliva do ní přispěl i bibliografií Karla Absolona včetně novinových článků a recenzí.
Redaktorka Alena Blažejovská natočila rozhovor o knize s Petrem Kostrhunem, vedoucím Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea. Vědecká činnost centra byla zahájena v lednu 2016 a navazuje na výstavní a odborné úkoly původního oddělení Pavilonu Anthropos. Spolu s Ústavem Anthropos se centrum podílí na vydávání časopisu Anthropologie.
V magazínu Zelný rynk interpretuje Viktor Skála ukázku věnovanou historii vzniku Pavilonu Anthropos. Současný pavilon stojí v Pisárkách od roku 1962, kdy byla dokončena stavba podle plánů architekta Evžena Šteflíčka a za podpory antropologa a bývalého ředitele Moravského zemského muzea Jana Jelínka. Co je však těchto 60 let proti celé dlouhé historii projektu, jehož počátky sahají do roku 1927. Tehdy se k 10. výročí vzniku Československé republiky chystala Výstava soudobé kultury, pro jejíž realizaci bylo zvoleno Brno. Do jedné ze šesti základních sekcí výstavy – totiž sekce vědy, duchové a technické kultury a školství vysokého – spadal i samostatný pavilon 13 Člověk a jeho rod. V čele sekce stanul Vladimír Úlehla a řízením skupiny Člověk a jeho rod byl pověřen Karel Absolon. (…)