Proč jsou ideály ženské krásy problematické, lze jich vůbec dosáhnout a kolik energie jsme ochotné jejich hledání věnovat? Rozhovor vede Ridina Ahmedová a Veronika Ruppert.
Hovoří socioložka Iva Baslarová.
Natočeno 2021. Premiéra 3. 3. 2021 (ČRo Rádio Wave, 39 min).
Pozn.: Rozhovor k podcastovému seriálu Sádlo.
Lit.: Kunderová, Tereza – Ruppert, Veronika – Ahmedová, Ridina: Ideál krásy jako pevně utažený korzet ženské psychiky. Co je potřeba k tomu, aby zmizely předsudky společnosti? In web ČRo Radio Wave, 3. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Historicky víme, že vždycky existovaly ideály krásy, byť se proměňovaly. Právě to, že se proměňují, nepotvrzuje, že krása univerzálně neexistuje, naopak – vidíme, že vždycky jsou nějaké normy, které nám říkají, jak mají ženy vypadat. A to jim samozřejmě odebírá energii, čas a nakonec i peníze, které musí do vzhledu investovat,“ říká v prvním doprovodném rozhovoru podcastové série Sádlo socioložka Iva Baslarová.
„Ženy se musí neustále zaměřovat na to, že mají být krásné, protože to po nich společnost chce.“ Jsou vystavovány tlaku na svůj vzhled nejen prostřednictvím médií a populární kultury, ale mnohdy k němu přispívají komentáře a očekávání jejich vlastní rodiny nebo třeba trh práce, kde bývá nezřídka povinnou součástí životopisu také fotografie. „Když se hlásíte například na kancelářskou práci, proč by měl někdo vědět, jak vypadáte, a podle toho rozhodnout, jestli vás přijme nebo ne?“ popisuje Baslarová, kam až může sahat moc ideálu krásy, jehož vnímání se v současné společnosti sice mění, ale jen velmi pomalu.
„Máme dvě roviny vnímání. Symbolickou, která zahrnuje předsudky o takzvaných přirozených rolích, představy o tom, co holky a kluci mají nebo nemají dělat. V rovině individuální naopak můžeme mít sebevědomí, říkat si: ‚Jsem tlustá, no a co,‘ na charakteru to neubere. Změny v ní jsou jednodušší, a pokud se k nim dopracujeme, můžeme postupně pomáhat měnit i rovinu symbolickou, což bude složitější. Ale myslím si, že v generaci mileniálů jsou muži i ženy citlivější a mnohem víc dají na to, jaký člověk je, než jak vypadá,“ říká socioložka, která zároveň podotýká, že změnám často bráníme sami nedostatkem úcty k vlastnímu tělu. (…)