Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 10. 2009

Zamilovaný ďábel 1/6 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:14

Jacques Cazotte. Překlad a rozhlasová úprava Petr Turek. Režie Ivan Chrz.

Čte Ivan Trojan.

Natočeno 2009. Premiéra 1. dílu 16. 10. 2009 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 29. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Turek, Petr: Ó Belzebube můj, já nad vše zbožňuji tě! In web Český rozhlas, 14. 10. 2009 (anotace). – Cit.: Šlechtic Alvaro troufale vyvolá ďábla, ale ten na sebe vezme podobu půvabné nevinné dívky a začne ho svádět – zhruba takový je obsah novely Zamilovaný ďábel. Poprvé vyšla roku 1772 a její autor, francouzský spisovatel, královský úředník a člen dijonské Akademie věd a literatury Jacques Cazotte (1719-1792), je dnes považován za předchůdce francouzské fantastické literatury. Četbu na pokračování ze Zamilovaného ďábla nyní připravil Český rozhlas 3 – Vltava.

Autora novely obdivovali a navazovali na něj nejen francouzští romantici, ale ve 20. století také surrealisté. Cazotte byl za své otevřeně protijakobínské smýšlení popraven za Velké francouzské revoluce, kterou označoval za „dílo ďáblovo“ a „vládu šelmy“.

Málokteré dílo světové literatury se dočkalo tak bohatého ohlasu jako právě Zamilovaný ďábel. Francouzský básník Gérard de Nerval Cazottovi věnoval jednu kapitolu svých studií z roku 1852 Osvícení: „Tato kniha je slavná z mnoha důvodů: vyniká nad ostatními Cazottovými díly půvabem a dokonalostí detailů a všechny je předčí originalitou koncepce.“

Německý prozaik E. T. A. Hoffmann byl Zamilovaným ďáblem okouzlen: „V té době se mi dostala do rukou kniha, která na mě učinila takový dojem, že si jej stále ještě nedokážu vysvětlit. Mluvím o podivuhodné Cazottově knize. Neviděl jsem a neslyšel nic než půvabnou Biondettu; stejně jako Alvaro jsem prodělával slastná muka. Cazottova kniha se mi stala kouzelným zrcadlem, v němž se odrážel můj vlastní osud.“ A argentinský spisovatel Jorge Luis Borges o Zamilovaném ďáblovi poučeně napsal: „V Biondettě nezůstalo nic z obludného zjevení, jež odpovědělo na Alvarovo zaklínadlo v rozvalinách Portici italským Che vuoi? Maska se stává obličejem; ďábelská svůdnice je svedenou ženou, trpící a žalující, a zůstane jí po celou dobu vyprávění.“

Cazottův Zamilovaný ďábel se stal předlohou nejednoho pozdějšího díla: jak prokázal literární historik Albert Béguin, Friedrich Schiller si z novely vypůjčil některé detaily do své nedokončené povídky Jasnovidec z roku 1787. Část jejího děje se odehrává v Benátkách a na březích Brenty. Hlavní postava – kníže nadšený pro magii – má tajuplného sluhu jménem Biondello, který je nadán rozmanitými vlohami a koná podezřelé aktivity.

Cazotta znali i Charles Nodier, Théophile Gautier a Charles Baudelaire. V závěrečném verši básně Posedlý z roku 1859 cituje Baudelaire zaklínadlo, jež Biondetta nutí vyslovit Alvara: Ó, Belzebube můj, já nad vše zbožňuji tě!“ .

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress