Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 7. 2020

Tkaničky (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:25

Domenico Starnone. Kompletní audiokniha. Režie Olga Walló.

Účinkují Jan Vlasák, Marie Štípková, Simona Babčáková, Martin Preiss, Martin Hruška, Nikola Votočková.

Natočeno 2020. Vydalo Voxi, červenec 2020 (MP3, celková délka, 4 hod. 40 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Co je to rodina a co ji drží pohromadě? Tuto otázku si nutně začne klást každý čtenář útlého, avšak strhujícího románu Domenica Starnoneho Tkaničky (Lacci). Italský název v sobě totiž skrývá do češtiny nepřeveditelný dvojsmysl: stejné slovo označuje i pasti, smyčky, oka, oprátku. Nicméně i „českou“ tkaničkou se dají jak zavázat boty, tak i ledacos sešněrovat. Je tedy tkanička symbolem soudržnosti, nebo spoutání?
Příběh rodiny je v románu vypravován trojhlasně, slovo postupně dostávají opuštěná matka, záletný otec i traumatizované, nyní už dospělé děti. Každý má svou pravdu, svou vinu, svá příkoří, svoji pomstu. Jejich společný příběh se v trojdílné struktuře nerozpadá, je naopak hutný, sevřený, bolestně intimní a stahuje se jako smyčka či jako klička na tkaničce kolem jádra tvořeného úvodní otázkou. Autor jde ve výrazově silném a stylisticky střídmém textu až na dřeň, rozkládá a opět skládá tradiční rodinu v kontextu změn společenského klimatu Itálie od šedesátých let po dnešek, aby mistrně předvedl neustálé pnutí mezi nároky – osobní svoboda, realizace, štěstí – a povinnostmi, mezi sobectvím a velkorysostí, mezi prohřeškem a odpuštěním, mezi rolí viníka a rolí oběti, pnutí, které v lůně rodiny – navíc poznamenané rozkladem tradičních hodnot, sexuální revolucí a ženskou emancipací – neustále, i když často vskrytu probíhá.

Lit.: Tománková, Adéla: Když se rodinné vztahy zašmodrchají. In web Naposlech.cz, 29. 7. 2020 (recenze). – Cit.:  Co udělá Italka, když ji manžel opustí kvůli mladší ženě? Co se honí hlavou stárnoucímu muži, jehož doručovatelka zdravotnických pomůcek právě ošidila o pět eur? Proč se spolu dospělí sourozenci nebaví a kam se ztratil kocour? Životní osudy jedné rodiny se proplétají jako tkaničky v novele italského autora Domenica Starnoneho.

Ačkoli má tištěná verze knihy Tkaničky, která vyšla v loňském roce u nakladatelství Kniha Zlín, pouhých 128 stran, rozhodli se tvůrci její zvukové podoby, v čele s režisérkou Olgou Walló, obsadit hned šest hereckých osobností. Vydavatelská značka Voxi tak připravila dílo na pomezí vícehlasé četby a rozhlasové dramatizace: audioknižní Tkaničky zachovávají literární předlohu celou včetně uvozovacích vět, nevyhýbají se ale ani ruchům v pozadí nebo úpravám zvukové stopy v okamžicích introspekce, a zejména přímé řeči čte vždy herec, k jehož roli náleží. Účinkující si tak vzájemně vstupují do svých partů. Tento ne zcela typický způsob provedení vícehlasé četby je ve spojení se skvělými vypravěčskými výkony velmi živý a příjemný na poslech.Obálka audioknihy napovídá, jak velký podíl mají jednotlivé herecké osobnosti na vzniku zvukových Tkaniček. Jan Vlasák uvedený na prvním místě provází největší částí díla a popisuje životní příběh muže, který většinu vlastního života strávil v přetvářce. Marie Štípková vtiskla nezapomenutelnou podobu ženě, která zpočátku v dopisech vyzývá svého nevěrného manžela, aby se postavil k rodině a jejím problémům čelem, později už jako stárnoucí dáma dává jasně najevo, kdo neutěšený stav této domácnosti způsobil.Představit si Simonu Babčákovou s jejím výrazným, lehce chraptivým hlasem v úloze dcery, která je na začátku knihy malé dítě, asi není úplně snadné. Největší část své role však vypráví z pohledu nešťastné pětačtyřicátnice, k čemuž naopak díky své barvě hlasu inklinuje zcela přirozeně. Martin Preiss potom z role jejího bratra pouze občas zasáhne do příběhu, vlastní kapitolu však nemá – stejně jako Martin Hruška a Nikola Votočková, kteří se oba ujali drobných rolí dokreslujících atmosféru této neuspořádané rodiny se zašmodrchanými vztahy.

I když i ostatní herci předvedli v audioknize Tkaničky úctyhodný výkon, nelze než vyzdvihnout ústřední dvojici Marie Štípková a Jan Vlasák. Z projevu Štípkové je patrné, jak se podvedená žena zmítá mezi zoufalstvím a naštváním, jak se hysterie mění v odevzdanost a zpět. Jan Vlasák vypovídá malinko jiný příběh než partnerka, odkrývá další zákoutí mezilidských vztahů se svými tajemstvími a pokoutními praktikami, a způsob, jakým se tyto dvě osobnosti – jak herecké, tak i příběhové – doplňují, je mrazivě úchvatný.

Domenico Starnone, který je jedním z adeptů na „pravou identitu“ Eleny Ferrante, podává svědectví o rodině, kde každý z členů ví, jak těm ostatním ublížit. Kvůli svému tématu to není jednoduché čtení, díky skvělým hereckým výkonům je však poslech radostí. Tkaničky jsou tak knihou plnou ambivalencí.

 

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress