Magazín o duševních nemocech. Jak může žena prožívat své rozhodnutí jít na potrat nebo dát dítě k adopci? Kdy se k němu v životě vrátí? A jak může zvládnout případné pocity viny, které s ním mohou přijít? O ztracených dětech a traumatech hovoří v Diagnóze F psycholožka Ilona Preslová. Připravila Adéla Paulík Lichková.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 7. 2020 (ČRo Rádio Wave, 20 min.).
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: S pocity viny se žije vždycky špatně, říká psycholožka v rozhovoru o potratech a jejich důsledcích. In web ČRo Radio Wave, 3. červenec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V minulém dílu Diagnózy F jsme se věnovali duševním poruchám v kontextu těhotenství a mateřství. Samostatnou kapitolou v tomto životním období ženy jsou situace, kdy se žena rozhodne těhotenství z různých důvodů ukončit, případně se dítěte po porodu vzdát. Jak může takovou situaci prožívat a zanechá logicky potrat šrám na duši?
„Rozhodovat se pro potrat je jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě ženy. Je to těžké rozhodnutí i v případě, že o tom nepochybuje,“ říká v Diagnóze F psycholožka a adiktoložka Ilona Preslová, která pracuje velmi často právě se ženami a dívkami. Podle ní se řada žen ke svému rozhodnutí vrací v myšlenkách i po letech, například v období, kdy se jim narodí další děti nebo naopak když se jim dítě nedaří počít či nenacházejí vhodného partnera, s nímž by se o to mohly pokusit.
Ne všechny ženy si to ale hluboce vyčítají. Svou roli v tom hrají pocity viny. „S pocity viny se žije vždycky špatně. Pokud se sebeobviňujeme nebo nám to ještě navíc začne někdo v okolí vyčítat, tak se s tím budeme vypořádávat mnohem hůř,“ říká Preslová. (…)