Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 22. 3. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Premiér, pandemie a meze marketingu. In web ČRo Plus, 22. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stará lidová moudrost praví: Všechno zlé je pro něco dobré. A to platí i o pandemii koronaviru, který se u nás objevil 1. března 2020.
Marketingoví mágové, kteří radí premiérovi, na počátku ohrožení vycházeli ze studií, které už od roku 1961 poukazovaly na to, že důležitější než slovo je obraz. Tehdy John Fitzgerald Kennedy vyhrál nad Richardem Nixonem v televizním předvolebním duelu díky tomu, že byl mladší, opálený a veselý, zatímco Nixon byl unavený, měl teplotu a po tvářích mu tekla levná tělka. Kdyby probíhal duel jen v rozhlase, ukázal později průzkum, zvítězil by Nixon. Slovo tehdy poprvé ztratilo ve veřejném prostoru svou váhu.
Mediální exhibice
Nástup internetu a sociálních sítí propast mezi skutečností, kterou jsme schopní pojmenovávat pouze slovy, a tou, kterou vnímáme vizuálně, ještě prohloubil a ke stoupající síle obrazu přidal jako rozhodující faktor emoce. Proto v prvních dnech, kdy se k nám dostal virus COVID-19, jsme mohli pana premiéra vidět na obrazovce mnohokrát za den.
Jenže marketingovým odborníkům nedošlo, že v krizových situacích se váha slova zvyšuje a začíná mít rozhodující význam. Lidé už nevnímají osoby na obrazovce v obývacím pokoji jen periferním zrakem, ale soustředí se na obsah, tedy na osvobodivé slovo, které jim poradí a dodá kuráž. Jenže aby slovo v takové situaci zafungovalo, musí být pevné, srozumitelné a pravdivé. Důvod je zřejmý: na rozdíl od běžného politického marketingu, ve kterém se sliby ověřují za dlouhou dobu, v době krize je pravdivost každého slova ověřitelná okamžitě.
Lež má (v krizi) krátké nohy
Proto má lež v době krize bumerangový efekt a obrací se proti tomu, kdo s ní pracuje. A premiér v prvních dnech soustavně lhal a tvrdil, že roušek, respirátorů, dýchacích přístrojů, které pomáhají s okysličováním krve, je dostatek, a to nebyla pravda. Roušek chybí dodnes podle biologa Marka Váchy milion. V nemocnicích navíc začínají chybět i zkumavky a testovací tyčinky. Za špatnou distribuci může i svévolné rozhodnutí, že roušky budou distribuovány pouze centrálně: normální distributoři od té chvíle nesměli dodávat roušky do nemocnic. Roušky chybí i prodavačům v supermarketech a ti bez nich odmítají pracovat, jak na to upozornil Vladimír Dlouhý. (…)