Rozhovory s významnými lidmi, kteří mají vliv. Připravila Veronika Sedláčková.
Natočeno 2020. Premiéra 18. 3. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Luptáková, Věra: Nedovedu si představit, co by mohlo změnit Putinův záměr být znovu prezidentem, přiznává politický geograf Romancov. In web ČRo Plus, 18. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bude ruský prezident Vladimir Putin hlavou státu až do roku 2036? Podle politického geografa FSV UK a Metropolitní univerzity Praha, pedagoga a publicisty Michaela Romancova to tak vypadá. Nepomůže ani množství petic a protestů ruských celebrit nebo intelektuálů.
Vladimir Putin totiž chce 22. dubna uspořádat všelidové referendum, které by mělo ústavní změny potvrdit. O změnách přitom poprvé mluvil už začátkem ledna ve svém poselství o stavu země. Poslanci Státní dumy (dolní komory parlamentu) by měli dosáhnout na silnější roli při formování vlády a senátoři získat právo odvolat soudce, zároveň má ale Rusko zůstat silným prezidentským systémem. Putinovy změny už obě komory schválily, stejně jako Ústavní soud.
„Jde o rozsáhlé změny ústavy, které zcela přelijí mapu toho, jakým způsobem je v Ruské federaci distribuována politická moc. Všude jinde v Evropě by to byl jistě zásadnější problém, ale tam ústavní parametry nebyly v praxi příliš aplikovány ani teď. Dá se tak říct, že je to vlastně jedno… Protože se nezmění nic a Putin dál zůstane u moci a nezmění se ani způsob, jakým svou moc vykonával,“ říká politický geograf Romancov v Interview Plus.
Proč si to Putin rozmyslel?
Původně se uvažovalo o jakési státní radě, ve které by měl Vladimir Putin velký vliv i po roce 2024, kdy mu vyprší prezidentský mandát. „Po svém projevu v parlamentu se ale rozjel neuvěřitelně dynamický kolotoč změn, který vyvrcholil rozhodnutím Ústavního soudu a 22. dubna by se to mělo stvrdit plebiscitem,“ vysvětluje. Proč si to prezident rozmyslel?
„O tom se v ruských neoficiálních sdělovacích prostředcích, tedy spíš v tom, co píšou blogeři nebo nezávislí novináři, vedou rozsáhlé spekulace. S největší pravděpodobností chce, aby to vypadalo ‚dobře‘, kulantně z politicko-právního hlediska.“
Plebiscit je totiž podle Romancova oblíbený nástroj autoritářských vládců. „Taky, na rozdíl od referenda, nemá přesná pravidla a prostě se vypíše otázka, která je pak všelidovým hlasováním potvrzena.“ Důležité je ale vědět, že pokud se nestane něco mimořádného, tak se k tomu přidá ještě další otázka, která se týká sociálních dávek. „Změny sociálních dávek jsou pro řadu Rusů, jak na ně drsně dopadají ekonomické problémy, naprosto klíčové.“ U takového plebiscitu je to pak tak, že buď se schválí vše, nebo nic.
Romancov si prý nedovede představit, že by se na plánovaných ústavních změnách ještě něco změnilo. „To si nedovedu přestavit, protože je evidentní, že Kreml má zájem, aby to proběhlo (hladce)… Rusové poslední volby, a to na všech úrovních,… zásadním způsobem falšují. Takže jsem přesvědčený, že projde i toto.“ Je podle Romancova Vladimir Putin už diktátor, nebo autokrat či někdo, kdo vládne pevnou rukou?
„Je to autoritářský vůdce, který stojí v čele režimu, který stále viditelnějším a stále častějším způsobem používá pro to, aby dál fungoval v intencích, které považuje za vhodné… Jestli je to diktátor, záleží spíš na definici, kterou na to použijete, ale každopádně, současný ruský režim splňuje klasifikační rysy autoritářského režimu s autoritářským vůdcem v čele,“ odpovídá. (…)