Lena Foelbachová. Rozhlasová úprava divadelní hry z repertoáru NDR. Překlad Helena Šoltészová. Rozhlasová úprava Jiřina Skálová. Režie Jana Bezdíčková.
Osoby a obsazení: matka (Ludmila Burešová), Marie, její dcera (Jana Štěpánková), Getruda, její sestra (Darja Hajská-Slámová), Klára (Marie Vášová), Hans Schmidt (Miroslav Masopust), Elsa (Magda Weigertová), profesor (Jaromír Spal), starý muž (Ladislav Pešek).
Natočeno 1977. Premiéra 20. 3. 1977 (Praha, 19:20 – 20:45 h.).
Lit.: jv: Letokruhy. In Rozhlas 12/1977 (7. 3. 1977), s. 4 (článek). – Cit.: Jaké bude moje stáří? Budu trávit léta podzimu svého života se svým celoživotním partnerem či partnerkou v klidu, nebo budu žít v osamělosti, či u svých dětí? Tyto otázky zaměstnávají mnohé z těch, kteří překročili zenit svých let. Matka mladé úspěšné architektky Marie se ničím podobným netrápila, a tak ji náhlá smrt jejího muže zastihla nepřipravenu. Nemohla se smířit s myšlenkou, že ztratila člověka, o kterého se řadu let starala a jemuž svou denní neúnavnou péčí usnadňovala jeho učitelské povolání. Když ho pochovala, přijala nabídku své jediné dcery, aby se k ní přestěhovala z vesnice do velkoměsta. Marie to myslí s matkou dobře. Chce jí pomoci překlenout tíhu osamělosti a dopřát jí odpočinku po celoživotní práci. Přeje si, aby matka chodila jen na procházky a užívala klidného stáří. Sama se věnuje pouze svému povolání, těší se z pracovních úspěchů a nemyslí na nic jiného než na vypracování dalšího projektu domova pro staré lidi. Je vedena utkvělou myšlenkou, že jejich dny ve stáří mají probíhat v nečinnosti. Odmítá názor svých spolupracovníků, že i staří lidé potřebují naplňovat svůj život aktivní prací, že pociťují potřebu být někomu prospěšní. Teprve konflikt s vlastní matkou poučí Marii o tom, že se mýlila. Zpočátku sice těžko chápe, že její matce nevyhovuje pohodlný způsob života v moderním činžáku, kde za ni veškerou práci vykonává posluhovačka, avšak matčin odjezd a odmítnutí vrátit se zpět donutí Marii hlouběji se zamyslet nad duševním rozpoložením osamělých starých lidí. Teprve nyní si uvědomuje, že musí najít způsob, jak je lépe pochopit. Rozhlasovou úpravu divadelní hry autorky z Německé demokratické republiky Leny Foelbachové Letokruhy si posluchači zajisté vyslechnou se zájmem, protože problém starých lidí není problémem ojedinělým. A tím, že hra ukazuje pozitivní možnosti řešení této otázky v dramatickém konfliktu mezi dcerou a matkou, se zvyšuje její aktuální společenský význam.
Lit.: -tom-: Týden u přijímače. In Tvorba 13/1977 (30. 3. 1977), s. 20 (recenze).