Jaká je situace na turecko-řeckých hranicích? Jací lidé se ji snaží překročit a hrozí další uprchlická krize? Přestala fungovat evropsko-turecká dohoda, která proud migrantů do Evropy zbrzdila? Hostem bude novinářka z Deníku N Petra Procházková, která se z turecko-řecké hranice vrátila. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 3. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Na hranici s Řeckem si Turci přejí do maxima vystresované uprchlíky. Jen takoví půjdou i do těch ostnatých drátů, varuje novinářka Procházková. In web ČRo Plus, 10. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak vypadá aktuální migrační krize na turecko-řeckých hranicích? Přímo z místa se zhruba před týdnem vrátila novinářka Deníku N Petra Procházková, host Interview Plus.
Na místě jsou prý opravdu tisíce lidí, přijíždějí autobusy, za které nemuseli nic platit, a když by si snad někdo chtěl koupit lístek zpět do Istanbulu, tak to možné není. Navíc jsou lidé ponecháni na pospas a o humanitárního pracovníka ani nezakopnete.
„Nevím, jak je to tam teď, ale když jsme odjížděli, tak to tam moc nějakými lidmi z humanitárních organizací nevonělo… Myslím, že tam není velká vstřícnost ze strany tureckých úřadů. Oni nepotřebují, aby se tam uprchlíci usadili a měli se dobře. Naopak chtějí, aby byli vystresovaní do maxima a chtěli jít do těch ostnatých drátů,“ tvrdí novinářka.
Petra Procházková docela často vyjíždí na různá krizová místa světa, dokáže tak sama posoudit, jestli se situace v Řecku, ale hlavně v Turecku nějak zhoršila.
Situace je mnohem horší
„V Turecku byla situace určitě horší než před touto vlnou. Už jen proto, že tam žádné tábory nejsou a lidé se ocitli na volném prostranství. Zajímavé je, že jsem tam nepotkala vůbec žádné lidi z humanitárních organizací… Jediní, kdo tam nosil jídlo, byli turečtí studenti z místní univerzity v Edirne. Ti mi ale zdůrazňovali, že nejsou žádnou organizací, jen že se nemohou koukat na ty hladové lidi.“
Německá vláda včera (tj. v pondělí 9. března) oznámila, že převezme 1000-1500 dětí z táborů. Není to ale pozvánka pro uprchlíky, proč se snažit dostat do Řecka? „Je to jedno ze dvou špatných řešení,“ odpovídá. „Politické rozhodnutí musí padnout, protože situace těch lidí je tam dle mého zcela neudržitelná a zoufalá. Takže když už chcete něco udělat, tak je asi dobré vzít ženy a děti.“
Na vlastní oči pak viděla, jak tam v chladu a zimě lidé spí na hlíně přikrytí pouze igelitovými taškami. „Bylo tam plno nemocných dětí. Viděla jsem dítě se zlomenou a neošetřenou rukou, které nepřijala žádná turecká nemocnice. Je tam řada velmi zoufalých příběhů. A jak pořád mluvíme o mladých mužích s iPhony, tak jejich radikalizace, naštvání, agrese by u této skupiny mohla růst. Nejen proto, že se jim děje příkoří, ale že vidí to neštěstí kolem sebe, což je velmi frustrující.“