Boris Vian. Křehce poetický příběh francouzského spisovatele. Je válka a město je terčem náletů. André musí získat kotvu ze starých pendlovek svého souseda, aby ji mohl hodit do proudu času. Překlad Jiří Pelán. Připravil Dominik Mačas. Režie Vít Vencl.
Účinkuje Jaroslav Plesl.
Natočeno 2020. Premiéra 11. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 1. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: tur – Mačas, Dominik: Živel jménem Boris Vian. Poslechněte si povídky slavného francouzského spisovatele a jazzmana. In web ČRo 3 Vltava, 2. říjen 2024 (článek). – Cit.: Když Boris Vian v roce 1959 náhle zemřel během promítání filmu natočeného podle jeho knihy Naplivu na vaše hroby, bylo mu pouhých třicet devět let. Celý život jel na plný plyn, tak žil i pracoval. Věděl, že má vážnou vrozenou srdeční vadu, ale nedovolil, aby jeho život ovládala. (…)
Vian jako by žil několik životů současně. A jako by chtěl sám obsáhnout celý umělecký svět. Psal básně, povídky, romány, dramata a scénáře. Překládal a psal do novin hudební a literární kritiky. Skandální parodie na americké detektivky Naplivu na vaše hroby mu zajistila finanční nezávislost. Román Pěna dní zase literární nesmrtelnost. Ale to není zdaleka všechno. Vian žil jazzem. Skládal hudbu, psal texty, hrál na trubku, zpíval. Hrál také v několika filmech, psal scénáře a dokonce i maloval. Byl jeden z nejvýraznějších členů Patafyzického kolegia. Dvakrát byl ženatý a samozřejmě i čas od času flámoval.
Texty Borise Viana ani po letech neztratily nic ze svého půvabu. Při četbě jeho básní, povídek i románů nepřestává okouzlovat jejich křehkost i krutost, jímavost i absurdní humor. Přes hektičnost a překotnost Vianova života svědčí o tom, že byl velmi soustředěným a citlivým pozorovatelem našeho světa, a ne jen sršící kometou, která tudy v okamžiku prolétla. (…)
Vnějším prostorem této povídky je válka, kdy se město stává terčem náletů. Ve skutečnosti v tomto křehkém příběhu vstupujeme do života lehce excentrického mladíka Andrého. Po návratu z léčebného zařízení fascinovaně pozoruje dírou v podlaze velké pendlovky v bytě svého souseda. Není pro něj jiné cesty než se zmocnit kotvy hodin, kterou by mohl hodit do proudu času. Příležitost je na dosah. Z dálky hučí motory letadel a sirény ohlašují další nálet… (…)