Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku. „Potřebujeme divočinu, abychom si uvědomili, že skutečná příroda je ta, která tu byla, než jsme ji celou zkrotili a svázali, aby nám sloužila,“ říká. Řadu let se živil jako novinář. Dnes pracuje v Krkonošském národním parku a je také evangelickým kazatelem. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 3. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Brezovská, Katka – Vopálenská, Lucie: Divočiny v Krkonoších moc nezbývá. Je hlavně tam, kde by to lidé nejméně čekali, říká Kašpar z KRNAP. In web ČRo Plus, 9. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Posledních pár let si už téměř denně říkáme, že čeho je moc, toho je příliš,“ říká k rostoucí návštěvnosti Krkonoš náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jakub Kašpar. „Problém je to především ve vrcholových partiích hor, kde jsou nejatraktivnější místa. Ať už jde o vrchol Sněžky, nebo pramen Labe. Tam je přelidněnost opravdu masivní,“ přiznává v Osobnosti Plus.
Přesná čísla o návštěvnosti Krkonoš, která vyšla z analýzy dat mobilních operátorů, podle Kašpara správu národního parku překvapila. „Když jsme ta čísla dostali na začátku loňského roku do ruky, tak nás až šokovala. V roce 2017 měly české Krkonoše 11 milionů návštěv a o rok později už 12 milionů,“ popisuje situaci. KRNAP
„V takto ohromných počtech to má na území, které je docela malé (KRNAP má 350 kilometrů čtverečních), obrovské dopady. Jde například o sešlap a ničení vegetace v okolí turistických cest, třeba u Slezského domu na úpatí vrcholové části Sněžky, kde se v některých dnech shromažďují stovky i tisíce lidí. I kdyby tam přestali chodit, tak se plochy vegetace budou dávat dohromady dlouhá léta,“ míní.
Divočiny podle něj v Krkonoších moc nezbývá. „Paradoxně nejméně rušená příroda je tam, kde by to lidé nejméně čekali. Jsou to místa, která jsou z hlediska turisty úplně neznámá. Například svahy nad silnicí, která vede mezi Jilemnicí a Harrachovem údolím Jizery. Tam člověk nezabloudí, jak je rok dlouhý. Nevedou tam turistické stezky, nejsou tam žádné značky… To jsou místa, kde je největší klid,“ popisuje Kašpar.
O co přichází
Procenta nedisciplinovaných návštěvníků Krkonoš nejsou podle něj vysoká. „Odhadujeme, že je to tak 1 %, maximálně 3 % lidí. Nicméně v počtu 12 milionů lidí za rok znamenají i 3 % obrovský počet lidí,“ vysvětluje.
„Velmi intenzivně škodí například ti, kteří si užívají adrenalin na rychlých skútrech v zimě po hřebenech. Dopad má ale i jediný lyžař skialpinista, který se pustí mimo značenou cestu. Třeba v oblasti, kde zimuje velmi ohrožený tetřívek,“ naznačuje. „Věřím ale, že se lidé chytí za nos a pochopí…,“ doufá náměstek ředitele Správy KRNAP.
Připomíná, že jsou v Krkonoších patrné také změny klimatu. „Nejviditelnější je to asi na tom, jak vypadají zimy v posledních 10 letech. Z hlediska přírody nejde ani o to, jaké nové zvířecí druhy přicházejí, ale o co přicházejí Krkonoše. Je to třeba ikonický ptačí druh slavík tundrový, který vypadá, že je úplně na odchodu, a změna klimatu je pravděpodobně tou nejvýznamnější příčinou,“ naznačuje. (…)