Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Čte Antonín Kaška.

V roce 1924 otevřel Ferdinand Peroutka v časopise Přítomnost anketu Proč nejsem komunistou? Příspěvky do ní napsali přední čeští spisovatelé a intelektuálové – Karel a Josef Čapek, Jan Herben, František Langer, Josef Kopta, Fráňa Šrámek, Ladislav P. Procházka, Jaroslav Kallab, Richard Weiner, Jaroslav Kříženecký i Ferdinand Peroutka. Na anketu zareagovali i přední čeští komunisté, spisovatelé Josef Hora, Ivan Olbracht a Stanislav Kostka Neumann.Pro naši audioknihu jsme udělali výběr poloviny přispěvatelů v anketě i komunistických oponentů v Rudém právu a časopisu Reflektor.

OBSAH
1. Karel Čapek – Proč nejsem komunistou?
2. Josef Hora – Omyly Karla Čapka
3. Josef Čapek – Proč nejsem komunistou?
4. PhDr. Jan Herben – Proč nejsem komunistou?
5. Prof. JUDr. Jaroslav Kallab – Proč nejsem komunistou?
6. Richard Weiner – Proč nejsem komunistou?
7. Stanislav Kostka Neumann – Dopis z Prahy

Karel Čapek (1890 – 1938) byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf. Ve své eseji Proč nejsem komunistou? přinesl tak zajímavé názory, že i dnes po 95-ti letech běhá mráz po zádech z toho, jak dokonale dokázal zmapovat problematiku komunismu pouhých několik let od Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku.

Josef Hora (1891 – 1945) byl český básník, překladatel a literární kritik. V době vydání eseje Karla Čapka byl redaktorem Rudého práva. V článku Omyly Karla Čapka zareagoval jako první velmi ostře, až agitátorsky. Po rozchodu s komunistickou stranou v roce 1929 postupně přešel od stranického novinaření k publicistice a niternému básnictví.

Josef Čapek (1887 – 1945) byl český malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor. V anketě Proč nejsem komunistou komunismus zavrhuje, protože všichni umělci a tvůrci jsou svobodného ducha a ten komunisté nepotřebují. Josef Čapek se ve své eseji vyjadřuje až barokními souvětími.
PhDr. Jan Herben (1857 – 1936) byl český a československý politik, novinář, spisovatel a historik. Člen Maffie a Masarykův přítel Jan Herben na otázku – proč nejsem komunistou? – odpovídá historicko-náboženskou úvahou, v níž si na pomoc bere citace z Novéhu zákona, kroniky a historické prameny z husitství, zvláště pak táborského.

Prof. JUDr. Jaroslav Kallab (1879 – 1942) profesor Právnické fakulty, rektor Masarykovy univerzity v Brně, založil a vybudoval při právnické fakultě Ústav kriminologický, jehož byl dlouhá léta ředitelem. Ptá se, proč by měl být komunistou. Sice se mu nelíbí bezohlednost buržoazie, ale komunismus odsuzuje pro dogmatismus a špatné pochopení významu práce.

Richard Weiner (1884 – 1937) expresionistický básník, prozaik a pařížský dopisovatel Lidových novin. Napsal úvahu nikoliv Proč není komunistou, nýbrž kdy se jím stane.

Stanislav Kostka Neumann (1845 – 1947) byl básník, publicista, překladatel. Píše fiktivní dopis jistého Sáši z Prahy do Moskvy. Článek vyšel v časopise Reflektor a má jít o jakousi „parodii“ prvorepublikových poměrů. Stanislav Kostka Neumann pranýřuje v článku své kolegy Fráňu Šrámka, Karla Čapka, ale zejména Ferdinanda Peroutku. Ale možná je to i vyřizování si osobních účtů s Ferdinandem Peroutkou, který pohanil jeho verše Vzhůru, barevní proletáři! Na Čapky si zase tolik netroufal – Josef Čapek ilustroval jeho knihy veršů a Karel Čapek na ně psal kladné recenze. V roce 1929 byl Stanislav Kostka Neumann jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření.