Natočeno 2020. Premiéra 9. 2. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.). Repríza 26. 4. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: Hůlková, Eva – Luptáková, Věra: Kočky jsou paranoidní pesimistky. Rozhodně nepatří do každé rodiny, ke každému dítěti, varuje veterinářka a zvířecí psycholožka. In web ČRo Plus, 9. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veterinářka Martina Načeradská bytostně nesnáší množírny, zvířata jako taková miluje. Kdo by si ale jakékoli zvíře rozhodně pořizovat neměl? Proč by měli rodiče hodně přemýšlet, než dítěti kočku nebo psa pořídí a proč vám třeba kočka čůrá mimo záchodek?
Veterinářka Načeradská není první, kdo varuje před množírnami nebo pořizováním zvířete pod stromeček. „Teď mám případ, kdy se na sídlišti pohybovalo vyhozené kotě hned druhý den po Štědrém dnu. Dárek, který někdo nechtěl. Skončilo to s ní dobře, ale tak to není pokaždé.“
Taky tvrdí, že dokud si lidé budou zvířata kupovat „na bažoši“, když chtějí ušetřit, nebo jim prostě nedojde, co se tady děje, tak množírny psů nebo třeba koček nikdy nezmizí. „Dnes už to většina těch, co za mnou přijdou i ví, že se stali obětí podvodu, ale pokud tady bude pořád konzumní způsob života, kdy jeden den u někoho vidím krásného buldočka a já ho chci mít teď, hned, a nejsem ochoten počkat, tak to bude stejné.“
„Co si o množírnách myslím? To se nedá říct slušně. Když mi pod rukama umírá štěně, jen protože někomu přišlo jako dobrý nápad vydělávat na zvířatech místo na prodeji nějakých hrnců… Je to pro mne opravdu hrozné. Pro člověka, který miluje medicínu a považuje pomoc zvířátkům za své poslání,“ odpovídá upřímně. Jak je to se zvířaty a dětmi?
Dítě vs. pes, kočka
„Jsem zastáncem toho, aby se děti o nějaké zvíře staraly, z nějaké studie dokonce vyšlo, že mají empatii úplně jinde, než ty co zvíře nikdy nemělo… Žijeme teď v nesmírně konzumní společnosti, a tak se docela často setkávám s tím, že si dítě jeden den řekne, a druhý den je zvířátko doma,“ říká veterinářka v pořadu Hovory.
Jenže, záleží na věku dítěte. V 6-7 letech nemají schopnost vůbec domýšlet, co péče o kotě nebo štěně znamená. Je tak víc než jasné, že když rodiče pořídí zvíře malému dítěti, budou se muset o něj starat sami.
„Do štěněčí školky mi přišla asi 7letá holčička se štěnětem výmarského ohaře. A už v té době byli velikostně tak 1:1. Maminka na to klidně řekla, že holka chtěla psa, tak se o něj taky bude starat. Ale nebude, podle nějaké studie o vývoji mozku je člověk schopen domýšlet následky svých činů až někdy v 25 letech. U některých lidí mám pocit, že to nedomýšlejí až do konce života.“
Co je prý nejdůležitější: když si vezmete kočku a psa, tak to zvíře k sobě připoutáte na minimálně dalších 15 let… „Spousta dospělých by si neměla pořizovat zvířata, ale plyšovou hračku. Mají je jako nějaký doplněk – ke kabelce, k životnímu stylu, nebo jen protože má psa někdo, v kom se shlídli.“ (…)