Josef Koenigsmark. Trochu strašidelný, možná až lehce hororový příběh z česko-německého pohraničí v době těsně po druhé světové válce. Zvukový mistr Pavel Schober. Dramaturgie Hana Soukupová Krejčová. Režie Helena Švarcová.
Účinkují Věra Papírková, David Novotný, Hana Bauerová, Radek Žák a Věra Hlaváčková.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 1994. Obnovená premiéra 11. 1. 2020 (ČRo Plzeň, 18:04 hod.; 23 min.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 4. 8. 2024 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.) v cyklu Čtení na neděli.
Lit.: anonym: Josef Koenigsmark: Prkno. In web ČRo Plzeň, leden 2020 (anotace). – Cit.: Na druhou lednovou sobotu jsme pro vás připravili jednu z povídek Josefa Koenigsmarka. Mimo jiné i proto, že právě v lednu se tenhle plzeňský kabaretiér a spisovatel narodil i zemřel. To první 1. ledna 1916, to druhé 16. ledna 1993.
Vybrali jsme pro vás povídku s názvem Prkno. Je to trochu strašidelný nebo možná až lehce hororový příběh z česko-německého pohraničí v době těsně po druhé světové válce. Povídka vyšla v roce 1992 v souboru s názvem Strašidla.
Lit.: Toušková, Martina: Josef Koenigsmark: Prkno. Tajemný šumavský příběh o jednom starém umrlčím prkně. In web ČRo České Budějovice, 4. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prkno v názvu povídky Josefa Koenigsmarka je prkno umrlčí neboli takzvaný Totenbrett. Mezi německými obyvateli Šumavy bylo totiž kdysi zvykem položit každého nebožtíka na prkno opatřené křížkem, aby se s ním jeho blízcí mohli rozloučit. Po pohřbu se umrlčí prkno dalo na místo, které měl nebožtík rád nebo kudy často chodil. A že by se staré zvyky a tradice měly ctít, nakonec pochopili i lidé, kteří do pohraničí přišli po druhé světové válce… (…)
Povídka Prkno, tajemný šumavský příběh o jednom starém umrlčím prkně, vyšla v roce 1992 v povídkové knížce Strašidla.
Rozhlasová verze byla natočena o dva roky později v českobudějovickém studiu. Účinkují herci Věra Papírková, David Novotný, Hana Bauerová, Radek Žák a Věra Hlaváčková.
(…)
Prozaik, dramatik, básník a kabaretiér Josef Koenigsmark se narodil v roce 1916 v Plzni. Po maturitě na tamním reálném gymnáziu studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1939.
Na sklonku druhé světové války byl uvězněn pro odbojovou činnost, ale v únoru roku 1945 se mu podařilo z vězení uprchnout. Před válkou byl zaměstnán v Ústředním svazu československého průmyslu a pracoval zde i krátce po skončení války. Později pracoval jako dělník v Kovoslužbě Plzeň, jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla, v 50. letech byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni a v letech 1960 až 1963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa.
Od roku 1963 pracoval jako šéfdramaturg a režisér Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a poté jako šéfredaktor Západočeského nakladatelství v Plzni. Na začátku normalizace byl propuštěn a zůstal ve svobodném povolání. Zemřel roku 1993 v Plzni.
Ve 30. letech vydával básně, dlouhodobě spolupracoval s Československým rozhlasem – za války pod pseudonymem Josef Schovanec, v 70. a 80. letech pod jménem Jan Kříž. Je autorem skečů, humoresek, libret, rozhlasových her a písňových textů pro kabarety, psal povídky a novely.
V roce 1969 vydal sbírku tří novel o nacistických koncentračních táborech, zločincích a zločinech s názvem Motýlí kvas. V roce 1992 mu vyšla povídková knížka Strašidla, do níž zařadil příběhy odehrávající se během osidlování českého pohraničí po druhé světové válce.