Milan Lasica slaví 80 let. Jako školák cvičil na Spartakiádě a dodnes prý si pamatuje, jak se styděl při pochodu Prahou v červených trenýrkách. Později jako humorista spolu s Juliem Satinským si ale připravil na jevišti nejednu situaci hrozící trapasem. Je hrozba ostudy před publikem svého druhu adrenalin? Které období tvůrčí práce by si rád zopakoval? A jak se mohlo stát, že se Satinským kdysi dostali angažmá v operetě? Zeptá se Lucie Výborná.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 32 min.).
Lit.: Výborná, Lucie: Být starým hercem je skvělé, protože už nehrajete, jen existujete, směje se Milan Lasica. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. únor 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo velmi ponižující jít po Praze v trenýrkách, nic horšího už vás nemůže potkat, to člověka vycvičí, aby vydržel všelijaké situace, vzpomíná Milan Lasica na Spartakiádu.
Milan Lasica není jen herec, ale také zpěvák. Jsem rád, když na mně hudebník nechá slova, která pak zhudební. Improvizace je otázka šťastného spojení, je třeba mít schopnost okamžitě reagovat na popudy na jevišti a rozumět si s partnerem. Vždy jsem se učil texty po dobu zkoušek, jsem závislý na na tom, abych viděl partnera a slyšel, co a jak říká. V roce 1968 jsme dostali výpověď ze dne na den, to bylo blbé. Hrát do šuplíku se nedá, to musíte před obecenstvem.