Komedii s Hitlerem, tedy film Králíček Jojo, recenzuje Jiří Flígl. O letním, jen zdánlivě lehkém francouzském filmu Bezstarostná dívka mluví v rozhovoru režisérka Rebecca Zlotowská. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.
Natočeno 2020. Premiéra 22. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 44 min.). Repríza 22. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).
Lit.: Flígl, Jiří: Králíček Jojo. S empatií proti nenávisti. In web ČRo 3 Vltava, 22. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Waititiho bravurní film by se měl zařadil po bok vážných i satirických klasik, jež se věnují nacismu a holocaustu.
Novinka novozélandského hitmakera Taiky Waititiho na sebe poutá pozornost coby komedie zasazená do nacistického Německa, v níž sám autor ztvárnil karikaturu Adolfa Hitlera, který je imaginárním kamarádem desetiletého kluka z Hitlerjugend. Tento záměrně okleštěný propagační popis skvěle funguje, aby k filmu Králíček Jojo přitáhl pozornost a současně vyvolal debatu. Ta se pak nejčastěji točí kolem otázky, jestli je přípustné dělat si srandu z nacismu a Hitlera. Ponechme stranou fakt, že už v době, kdy Hitler získal moc, i následně během světové války byl nabubřelý maniak s bizarním knírkem často parodován a zesměšňován. Humor totiž dokáže jakéhokoli tyrana připravit o jeho moc nad lidským strachem. Přesuňme se naopak do dnešní doby, kdy se humor a komika nacházejí v nelehké situaci a musejí se často obhajovat pro případ, že se někoho dotknou, nebo jsou označeny za neuctivé. (…)
Lit.: Sladký, Pavel: Spojuji humor a erotiku z politických důvodů, říká francouzská režisérka o filmu Bezstarostná dívka. In web ČRo 3 Vltava, 29. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francouzská režisérka Rebecca Zlotowski zatím natočila čtyři celovečerní snímky a scenáristicky se podílela na filmech svých kolegů. Její poslední autorský počin je letní film Bezstarostná dívka, který vypráví o dvojici dospívajících dívek.
Mladší Naima se zatím hledá, ale starší Sophie se bez výčitek oddává uvolněnému životnímu stylu. Bezstarostná dívka působí jako lehký letní film, ale vede k širším otázkám svobody, erotiky v době #metoo a francouzské kinematografie.
Před premiérou Bezstarostné dívky jste řekla, že jste chtěla natočit jednoduchý film na komplexní téma. Můžete prozradit, co všechno se ve vašem námětu skrývá?
V Bezstarostné dívce je tolik vrstev, ale řekla bych, že jsem se snažila spojit humor a erotiku jako svého druhu zbraň – a to z politických důvodů. Snažila jsem se vyjádřit svou vlastní pravdu a vidět ženy a muže férovým způsobem. Chtěla jsem natočit letní příběh, takový, na který bych se sama dívala. Ale musíte se mě zeptat konkrétněji, pokud se mám dostat hlouběji do komplexního tématu. Natočila jsem už spoustu filmů, které šly proti mému deklarovanému záměru, to znamená dělala jsem složité filmy na jednoduché téma, a tentokrát jsem zkrátka chtěla postupovat jinak. (…)