Už dvě stě čtyřicet pět let se v pražském Klementinu zaznamenávají denní teploty. Tamní teplotní řada je unikátní nejen u nás, ale mimořádně zajímavá i ve světovém srovnání. Po minulosti, současnosti i budoucnosti pozorování počasí v Klementimu pátrala Veronika Kindlová.
Natočeno 2019. Premiéra 4. 1. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 5. 8. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.).
Lit.: Kindlová, Veronika: Už 245 let se v pražském Klementinu sleduje počasí. In web ČRo Plus, 4. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Klementinská řada – tedy záznamy měření teplot od poloviny 18. století do dneška – není ani ideální, ani nejstarší, přesto má svou nespornou hodnotu.
Za její oficiální začátek se považuje leden roku 1775, ovšem měření tu začala už dříve.
Na počátku byl Stepling
Stalo se tak zásluhou významného vědce své doby Josefa Steplinga, prvního ředitele klementinské hvězdárny, která byla při jezuitské koleji v Klementinu vybudována. Přístroje, kterými měření prováděl, si Stepling většinou vyráběl sám. Jak vypadaly, netušíme.
Zpočátku dokonce používal i vlastní stupnici: bod varu označoval nulou, bod mrazu číslem 150. Až později svůj (opět vlastnoručně sestavený) teploměr opatřil Réaumurovou škálou. Z dnešního pohledu může Steplingovo počínání působit poněkud amatérsky, on ovšem na základě pozorování teplot, srážek ale i barometrického tlaku chtěl sestavovat plány pro zemědělce.
Jak vypořádat průměrnou teplotu
Po Steplingově smrti se hlavou hvězdárny stal Antonín Strnad, vědec s mezinárodním věhlasem. Za jeho působení (1781) získalo Klementinum od Falcké meteorologické společnosti v Mannheimu mezinárodně unifikované meteorologické přístroje. Měření se tak stalo skutečně moderním. O tři roky později bylo zavedeno měření teplot třikrát denně. V 7, ve 14 a v 21 hodin. Z těchto tří hodnot se pak vypočítává průměrná denní teplota. Této metodě se říká mannheimský počet a používá se i dnes.
V zimě tepleji, v létě chladněji
Přes to všechno jsou klementinská měření docela problematická. Provádí se totiž v centru města, uprostřed zástavby, v nevhodné výšce. Naměřené hodnoty proto nejsou zcela přesné. Zejména v chladných měsících je ovlivňuje městský tepelný ostrov: vlivem hustě zastavěného zemského povrchu a úniků tepla z vytápění, vznikají především nad městy tepelné ostrovy. Čím hustěji obydlené město, tím výraznější takový ostrov je.
V zimních měsících tak v Klementinu bývají naměřeny vyšší hodnoty než na meteorologických stanicích na okraji Prahy. Naopak v horkých letních dnech bývá v Klementinu o něco chladněji, než jinde. Mohou za to staré chladivé kamenné zdi historických domů v centru Prahy.