Radek Štěpánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 1. 11. 2019 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Štěpánek, Radek: Radek Štěpánek: Houbaření z apokalypsy. In web ČRo Brno, 1. listopad 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si fejeton, který pro Zelný rynk napsal environmentalista, básník a redaktor nakladatelství Host.
Když přešlo léto, začalo konečně pršet. V posledních týdnech se tak krajina může znovu pomalu probírat z letargie způsobené suchem, které nás sužuje už několik let a v nejteplejší části roku se vždy projeví katastrofálně. Na doplnění zásob podzemních vod ty deště zase asi stačit nebudou, na ukojení krátkodobých radostí ale ano. Češi jsou národem houbařů, a tak to teď do mlh, mechu a kapradí táhne skoro každého, dokonce i sváteční návštěvníky, kteří košík ukrytý někde v kůlně či sklepě opráší třeba jen jednou dvakrát do roka. Od té doby, co jsem se ze Šumavy přestěhoval do Brna, začínám patřit spíše k nim. A tak jsem taky neváhal.
Na Vysočinu, odkud pochází má žena, to mám teď podstatně blíž než kamkoli jinam, a tak bylo jasné, že půjdeme tam. Jasně, dnes už je to většinou krajina vyschlá a sežraná kůrovcem, s tím už jsem se ale tak nějak smířil za poslední dva roky. Žal, s nímž jsem to všechno dění sledoval, už přebolel. A tak jsem si říkal, že to houbaření zas až tak strašné nebude a nenabídne nám žádnou novou zkušenost: vybereme si les, který ještě stojí a roste, vyhneme se místům, která jsme mívali rádi, abychom nestáli zkáze tváří v tvář, půjdeme houbařit bez očekávání a tím se zkusíme vyhnout zklamání. Jenže všechno se naplánovat nedá.
Vyrazili jsme do kdysi hustých lesů mezi Novou Říší a Krasonicemi. Les tam stál ještě v létě. Když jsme tam ale přijeli tentokrát, byl už poslušně vyskládaný podél silnic jen jako mrtvé dřevo, rozřezané do několikametrových klád a poskládané do obřích hranic. Po zplundrovaných planinách v okolí silnice jsme vyrazili tam, kde les ještě stál. A světe div se, nebyli jsme zdaleka sami, kdo tou přízračnou krajinou šel. Ve zbývajících ostrůvcích lesa jsme potkávali spousty dalších zoufalců, kteří vyrazili na houby s námi. (..)