Philip Pullman. Kompletní audiokniha. Z anglického originálu His Dark Materials – Northern Lights, vydaného nakladatelstvím Scholastic v Londýně roku 1998, přeložila Dominika Křesťanová. Úvodní verše Johna Miltona přeložil Tomáš Mika. Hudba Dominik Svoboda. Režie, střih a mastering Pavel Kadlec. Design obálky © Dominic Harman. Grafická úprava obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.
Čte Martina Krátká.
Natočeno 2019. Vydalo Tympanum, září 2019 (2 CD MP3, celková délka 14 hod. 16 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Strhující fantasy ze světa, kde lidské a zvířecí duše zůstávají spojeny. Ve zvláštním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. Tak jako každý člověk má i ona svého daemona, který je jakýmsi vnějším zpodobněním její duše, zvířecím společníkem, který je s ní neoddělitelně spjatý. Daemoni dětí mohou svou podobu měnit, když však začnou dospívat, podoba daemonů se ustálí a na dospělých se začne usazovat Prach. Jednoho dne se ztratí Lyřin kamarád Roger a Lyra se rozhodně vydat na daleký sever, kam vedou poslední stopy. V království věčného ledu, kudy se prohání odvážní vzduchoplavci, medvědí kyrysníci a obávaní Vrahouni, je její jedinou zbraní její vlastní důvtip a zlatý kompas – pravdoměr. Ačkoli se moc Magisteria zdá být všudypřítomná, Lyra má v kapse přístroj, který tomu, kdo s ním umí zacházet, zodpoví každou otázku.
Philip Pullman (*1946)
Philip Pullman se narodil v britském Norwichi, ale část dětství strávil v africkém Zimbabwe a v Austrálii. Po studiích anglistiky na univerzitě v Oxfordu působil víc než dvacet let jako učitel na různých středních školách a poté se stal asistentem na Westminster College v Oxfordu. Už během své pedagogické praxe začal psát příběhy pro děti i dospělé. Dnes jeho tvorba čítá na třicet knih, za něž získal řadu prestižních literárních cen, mimo jiné Carnegie Medal, Guardian Children“s Fiction Award (za Zlatý kompas) a Whitbread Award. Nejzářivější úspěch mu přinesla trilogie Jeho temné esence, jejíž první díl Zlatý kompas se dočkal i filmové podoby v hlavních rolích s Nicole Kidmanovou a Danielem Craigem. Už předtím však vzbudila pozornost trilogie o Sally Lockhartové (vyšla v letech 1988-1992), které v češtině vydalo nakladatelství Argo.
Martina Krátká (1984)
Na JAMU studovala Klaunskou scénickou a filmovou tvorbu pod vedením prof. Ctibora Turby a po třech letech nastoupila na Činoherní herectví. Po ukončení studií nastoupila do angažmá v Divadle Husa na provázku. Od roku 2011 byla členkou hereckého souboru Švandova divadla, kde se kromě herectví věnovala i divadelní režii. V současné době je herečkou a režisérkou na „volné noze“, dále pedagogem na Vyšší odborné škole herecké v Michli a externím pedagogem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.
Lit.: Smolíková, Klára: Nebát se zvířit usazený prach. In web Naposlech.cz, 23. 12. 2019 (recenze). – Cit.: Počet knih, které si můžeme poslechnout, potěšitelně roste. U starších, ovšem rozhodně ne zastaralých titulů bývá vhodnou záminkou pro vznik zvukové verze blížící se filmová premiéra. Zlatý kompas byl poprvé zfilmován před více než deseti lety. Ve velkofilmu se však ztratily hlubší proudy, které spisovatel Philip Pullman pečlivě promyslel pro celou trilogii, a na rozdíl od knižní předlohy na něj zvolna padá prach.
Četby se ujala herečka Martina Krátká. Nevím, proč jsem se, byť jen na okamžik, zamyslela, zda je rozumné celou váhu nahrávky naložit na bedra jedné křehké ženy. Vždyť svět, do kterého nás Zlatý kompas zavede, nahlížíme očima Lyry a jejím prostřednictví se dozvídáme o scholárech v Oxfordu, vzducholodích brázdících oblohu či kočujících Romunech na lodích. Kromě dalších dětí, především Lyřina kamaráda Rogera, vstupují do vyprávění silné ženské postavy – chladná a krásná paní Coulterová, vřelá a rázná máti Costová či přízračná a melancholická Serafina Pekkala. A se všemi si Martina Krátká poradila a rušivě nepůsobí ani plejáda postav mužských.
Pullman zapracovává do vyprávění ženský princip záměrně a promyšleně. Koneckonců i daemoni, zvířecí průvodci lidských bytostí, bývají opačného pohlaví než lidé, se kterými jsou nerozlučně svázáni. Audioknižní tým v čele s režisérem Pavlem Kadlecem se musel rozhodnout, jak promluvy daemonů pojmout. Lidé v příběhu se svými zvířaty rozmlouvají, naslouchají jim, někdy se s nimi i přou. Vnitřní dialog člověka se sebou samým se stává slyšitelným, přesto zůstává intimní. Zatímco na filmovém plátně pořád vidíme jen mluvící zvíře, v audioknize k takovému posunu naštěstí nedochází a daleko víc ho vnímáme jako odštěpek lidské duše.
Doprovodná hudba Dominika Svobody zprvu o povaze příběhu mnoho neprozradí a nechá vystavění podivuhodného světa na narátorce. Snadno se však zvyká na kouzlo hudebních koncovek citlivě reagujících na popisované prostředí a dějové zvraty. Poslední věty kapitol se prolínají s tóny a nechají se jimi unášet. Zlatý kompas je možno poslouchat jako dobrodružné putování odvážné dívky hledající ztraceného kamaráda i pravdu o svých rodičích. Audiokniha však zachovala dvojí zacílení, a tak je možné souběžně přemítat o nebezpečí dogmatismu a temných zákoutích církevních institucí, o tenké hranici mezi andělským a ďábelským, o tom, jaké břímě nese Lyra, ne nepodobná nové Evě.
Pullmanovo dílo v našem ateistickém prostředí nikdy nezpůsobí rozruch v kostelních lavicích, neboť ty zůstávají (snad s výjimkou Vánoc) prázdné. To však neznamená, že české publikum nepřemýšlí o duši, padlých andělech a pilířích víry.