Austin Kleon. Kompletní audiokniha.
Čte Ondřej Halámek.
Natočeno 2019. Vydal Jan Melvil Publishing v roce 2019 (celková délka 108 min.).
Pozn.: Ve svých předchozích bestsellerech – Kraď jako umělec a Ukaž, co děláš! nám Austin Kleon ukázal, jak objevit svou kreativitu a následně jak dát o sobě a své práci vědět světu. Nyní nabízí to nejdůležitější – návod, jak o kreativitu nepřijít, jak vytrvat, zůstat houževnatý a upřímný sám k sobě.
Knihu tvoří seznam deseti kroků vedoucích k překonání tvůrčího bloku, které si sám na sobě ověřil. Inspiraci k tomuto manifestu o vytrvalé kreativní práci čerpal nejen u sebe, ale prozkoumal i návyky a rutiny jiných spisovatelů a umělců, aby, jak už jsme u Kleona zvyklí, vypracoval vlídný, jednoduchý a přitom účinný návod.
Audiokniha Jeď dál a její nadčasové, praktické a morální principy jsou tu pro každého, kdo touží po udržitelném, smysluplném a produktivním životě.
Lit.: Gregor, Lukáš: Se sluncem proti bloku (a všem strastem světa). In web Naposlech.cz, 27. 9. 2019 (recenze). – Cit.: Představovat Austina Kleona těm, kteří se zvou kreativci, by mělo být zbytečné. Vždyť příručky Kraď jako umělec a Ukaž, co děláš! napsal Kleon právě pro ně a obě obsahují natolik silnou vzpruhu, že začít tvořit musí chtít i někdo, kdo o sobě doposud velmi pochyboval. A podobně, jen ještě příměji, míří Kleon i ve své novince Jeď dál, jejíž knižní i zvukovou podobu připravil Jan Melvil Publishing.
Takový autorský přístup můžete vzít coby pochvalu, nebo naopak varování. Aniž by to mělo vyznít jako definice povrchnosti, Kleonova kniha má zafungovat spíše jako provokativní (ve své sympatické drzosti), ale i jako sluníčkově optimistické šťouchnutí. Budete mít možnost se k ní vracet, je krátká a úderná, ale že by otevírala doposud nepoznané komnaty, to ne.
Způsob Kleonova psaní – krátké odstavce, kladení jedné myšlenky za druhou, citace slavných osobností – funguje skvěle v tištěné knize, která v edici Briquet vypadá úžasně a na takové to domácí listování je jako dělaná. S audioverzí se to má složitěji. Ne snad, že by Ondřej Halámek neodvedl dobrou práci – jeho mladistvý hlas absorboval Kleonův entuziasmus a aniž by nějak přehrával, je nterpret nakažlivě nadšený a s duchem textu výtečně souzní. Jenže tentokrát měli u Melvilů sáhnout možná k promyšlenější zvukové dramaturgii.
Hudebních předělů je v audioknize Jeď dál pomálu, vlastně se objevují tam, kde by posluchač jasně rozeznal přechod do další kapitoly a tedy tématu. Jenže uvnitř se může snadno ztratit. Halámek vypráví (ani se nechce říct, že čte), my ale nemáme šanci dobře rozeznat, zda jde zrovna o Kleonův text, nebo o citát někoho jiného. Až najednou interpret uvede po dořečení myšlenky jméno – jiného umělce, myslitele apod. A na posluchači je, aby zpětně dohledával místo, kde asi tak mohl citát začít.
I jinde v audioknize se ovšem vyskytují části, kdy dochází k nepřehlednostem. Tištěná kniha si vypomáhá jasným grafickým odlišením, audio verze s ničím takovým nepracuje. Ani drobné cinknutí nezazní, žádná pomůcka.
Mám ve zvyku recenze poměrně často ukončit tvrzením, že jsem si je více vychutnal právě ve zvukovém zpracování. Nebo rád vstřebal obojí – text i zvuk. Jeď dál bude asi první kniha, která mě ve zvuku sice bavila, ale raději si ji nyní půjdu koupit do knihkupectví v papírové podobě. Možná až si ji přečtu, bude se mi i lépe poslouchat. Vlastně bych si to i přál, protože Halámkův způsob odvyprávění mi vyhovuje a nedlouhá stopáž nahrávky, ale i členění do několika kapitol, je jako dělaná na krátké přesuny po městě.