Jeho oborem je geologie, ale etabloval se jako kreativní vypravěč. Václav Cílek aktuálně spolu s dalšími autory vypráví příběhy středočeského podzemí. Proč se stavba štoly zásobující Prahu vodou ze Želivky stala ve své době důvodem ke rvačkám a nevěrám? Jak silný vliv měly sklepní ledárny na rozvoj moderní společnosti? A jak si při přípravě na eventuální krize nevypěstovat paranoiu? Zeptá se Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 8. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Havel, Prokop – Výborná, Lucie: Houby, uran, ledové sklepy… S Václavem Cílkem putujeme středočeským podzemím. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. srpen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podzemí, to nejsou jenom poklady, trpaslíci a romantické příhody, ale také houby, bakterie, ledové sklepy a doly. Podzemím se věnuje český geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek. Právě s ním si moderátorka Lucie Výborná povídala o tom, co všechno zajímavého se můžeme dozvědět z nové knihy Podzemní památky středních Čech.
„Kraj Střední Čechy je stále více ničený, zároveň je to nesmírně bohaté místo a civilizační ohnisko, a to po dobu několika posledních tisíc let,“ zdůrazňuje Václav Cílek.
V současné době je z podzemních děl v regionu nejvíce důležitý vodovodní přivaděč Želivka. „Bez metra vydržíme dlouhou dobu, ale bez vody z Želivky jen pár dní,“ vyzdvihuje.
A proč se jedna z kapitol věnuje ledu, ledařům a velkým sklepům? „Led byl těžený na rybnících, na Vltavě, a rozvážen do velkých sklepů,“ vysvětluje důvody, proč je led jedna z instancí, na které jsme závislí. Studené pivo, zvěřina a maso, na to je potřeba studená led.
Kniha se rovněž zabývá příběhem českého uranu. Klíčem k tomu, aby na konci druhé světové války Sovětský svaz neztratil mocenské postavení, byl uran. A Jáchymov byl v té době jediný důl na světě připravený k větší těžbě uranu. „Začíná hon za uranem,“ přibližuje.
Václav Cílek se na komodity obecně dívá z civilizačního pohledu – jíme teplé maso, tak potřebujeme sůl. „Obchod se solí je záležitost několika tisíc let,“ zdůrazňuje s tím, že dnes to, co přebírá roli strůjce nebo ničitele civilizace, je uhlí, oxid uhličitý, fosilní paliva nebo ropa.
„To, co v tuto chvíli neobejdeme, je energetika, to znamená nízkoemisní uran nebo vysokoemisní uhlí a fosilní paliva,“ podotýká.